Recenze

Recenze: Pigmentarium Murmur

V poslední recenzi loňského roku jsem si pochvalovala, jak se mi podařilo udělat si názor na vůni bez informací a předsudků, naostro jen z neznámého vzorku. S parfémem Murmur od české značky Pigmentarium to mám naopak. Nejdřív jsem poznala usměvavého a srdečného parfuméra Jakuba Hiermanna a až pak jsem si pořádně vyzkoušela jeho nejnovější vůni. Co budu dělat, když se mi nebude líbit? Ptala jsem se sama sebe. Naštěstí si nemusím odpovídat. Murmur je vážně dobrý.

murmur

Teplo lidského těla, pokoj obložený panely z mahagonového dřeva, oheň v krbu a tlumené světlo. Murmur působí intimně, konejšivě a lehce záhadně. Jeho složky do sebe zapadají bez viditelných hranic jako bezešvé spodní prádlo. Všímám si kulaté ambry, náznaku gumového oudu, obláčku kadidlového kouře a kůže z řemenů nového sedla. Nejvíc ale z pokožky sálá tajemné, orientální pižmo.

Recenze: Kerosene Black Vines

Nejlepší způsob, jak se seznámit s novým parfémem, je přistupovat k němu bez předsudků a doprovodných informací. Když o něm nic nevíte, musíte se spolehnout jen na svůj nos. To se mi podařilo právě s Kerosene Black Vines. Do ruky se mi dostala obálka se vzorky pro mě neznámé značky a toto byl první, který jsem vytáhla. Na první přičichnutí mě vůně příjemně překvapila, čichala jsem dál a hledala, co je v tom za kouzlo. Proč voní tak familiérně a přitom jinak? Který génius tohle vytvořil a jak to, že ho neznám?

Lékořice
Kořen lékořice

Pak jsem si myslela, že cítím višňové pralinky v hořké čokoládě. To je dobrý důkaz toho, jak marná jsem při rozpoznávání složení bez nápovědy. Black Vines je totiž magická vůně lékořice, vánočního koření a zasněženého lesa. Na svou omluvu dodávám, že temně ovocný tón i hořkost čokolády tam cítím pořád. Není to ale jen tak nějaký gurmánský parfém. Je hodně odvážný a málo sladký, žádný líbezný dortík. Spíš si představte léčivý nápoj namíchaný tajemnou lesní bytostí, hořký lektvar, který vás zachrání před umrznutím ve sněhu.

Recenze: Dusita Erawan

Můžou být v jedné vůni zároveň orosené lístky a hebká čokoláda? Můžou. A není to průšvih? Není. Když jsem poprvé zkoušela Erawan od značky Dusita, nevěřila jsem vlastnímu nosu. Jak je možné, že tak odlišné akordy žijí v jednotné harmonii? Pak jsem si vzpomněla na bílou čokoládu se zeleným čajem a také na balzám z kakaového másla s vůní zeleného čaje. Je to neobvyklá kombinace, ale funguje.

Slon v džungli pastelkami
Kresba parfumérky Pissary Umavijani k vůni Erawan.

Spojující linkou těchto protikladných tónů v Erawanu je hořkosladká šalvěj a čerstvé seno. Dohromady oscilují mezi bylinnou zelení a nasládlým kumarinem (trochu jako sušená levandule) a odtud už je to jen krok ke sladké vanilce. Vlastně je to stavba klasického žánru fougère jako například Caron pour un Homme. Z jedné strany akord šalvěje a sena rámuje vlhká svěžest konvalinek a ze druhé krémová, máslová lahůdka z vanilky a cedru, která připomíná barvu zralého obilí.

Recenze: Une Nuit Nomade Ambre Khandjar

Měli jste jako malí rádi lampionové průvody? Já si vzpomínám matně, ale do paměti se mi vryl pocit vzrušení z barevných světel a příjemný strach ze tmy, když jsem se pevně držela rodičů za ruku. Teď se k lampiónům vracím s vlastními dětmi. Sice jsem jim zbaběle pořídila svíčku na baterku, ale pořád cítím okouzlení z housenky světel, která se pomalu šine tmou.

Lampiony

Letos jsem si do průvodu vzala hřejivou Ambre Khandjar od Une Nuit Nomade. Je to přátelská, teplá vůně, která mi připomíná mihotavé světlo svíčky zářící do tmy z nitra barevného lampionu a radostný pocit ze setkání s přáteli. Máte-li chuť na typicky zimní vůni, ne příliš křiklavou, která se pohodlně usadí na šále a bude vám svítit na cestu při potulkách adventními trhy, jste tady správně.

Recenze: Kerosene Fields of Rubus

V nedávném článku jsem psala o trendu sladkých, ovocných vůní s pačuli (neboli fruitchouli), které dominují policím současných parfumerií. Tato kdysi novátorská kombinace se během třiceti let stala vyčpělým klišé. Parfumér značky Kerosene, John Pegg, se ale nebojí použít otřepané téma a navléct ho do nových holinek. Když budete zkoušet Fields of Rubus, pořádné holinky budete potřebovat, jinak by vám, jak se říká v angličtině, mohly uletět ponožky.

Ostružiny

Představuju si to asi takhle. John Pegg se probírá hromadou vzorků a zdá se mu, že všechny voní stejně. Pak se nadechne a řekne: „Jo, vy chcete fruitchouli? Tak já vám dám fruitchouli!“ Vezme hromadu přezrálých malin, ostružin a švestek, natáhne si gumáky a pěkně to všechno rozšlape. Pak je nechá ještě chvilku na sluníčku, aby dostaly echt odér a dá to celé do trouby. Když se začne ovoce připékat ke dnu, vytáhne pekáč ven a přilije do něho litr oleje z pačuli. Míchá a čeká, co to udělá.

Recenze: Hermes Myrrhe Eglantine

První slovo, které mě nad Myrrhe Églantine napadlo, bylo „zdvořilá“. Jenže říct dnes o vůni tohle je spíš urážka než pochvala. A já to myslím v dobrém. V čem se ta zdvořilost tedy skrývá? Především v delikátnosti, vytříbenosti a propracovanosti. V její společnosti mám potřebu se narovnat a mluvit spisovně. Navíc jsem zatím nepotkala nikoho, komu by se alespoň ze začátku nelíbila. To ji na mé poličce nominuje na dámu do společnosti a na rodinná setkání.

Barevná paleta béžové, khaki a starorůžové

Myrrhe Églantine je transparentní a lehká vůně. Je také poměrně jednoduchá, ale vůbec to není na škodu, protože díky tomu vystupuje krása jednotlivých ingrediencí i genialita jejich spojení. Možná to znáte, když vidíte dvoubarevnou kombinaci v interiéru nebo v módě a říkáte si, že ty dva odstíny jsou tak perfektně trefené. V Myrrhe Églantine je to růže a myrha.

Recenze: Aedes de Venustas Iris Nazarena

Začíná nejkrásnější parfémově období! Raný podzim, kdy se lehce ochladí, ve vzduchu je cítit vlhkost, ale slunce má ještě pořád sílu spálit nos. Svěží letní vůně i silné zimní orienty úžasně povlávají kolem lehkých šál a mihotají se na pozadí barevného listí. K tomu navíc přichází vinobraní a všechny ty obrázky, kde se krajina odráží ve skleničce bílého. Dokud jsem chodila do školy (božínku, dohromady 24 let na obou stranách katedry), nemohla jsem podzim pořádně ocenit. Teď si ho užívám dosytosti i s vůněmi, které tu zklidněnou, barevnou atmosféru dokreslují.

Vinice u jezera

Jednou z nich je Aedes de Venustas Iris Nazarena. V tomto období bych ji nejraději vypila.Cítím sladký kouř, sušené květiny, kůru stromů a lehké červené víno. Není to ale žádná příroda pro divoženky, spíš elegantní vůně, v níž se budete cítit jako host na exkluzivní ochutnávce uprostřed sadu.

Recenze: Parfum d’Empire Azemour Les Orangers

Brzy po uvedení vůně Azemour Les Orangers na trh proběhla internetem horečka, a všichni recenzenti ji měli na seznamu přání. Tak jsem si ji tam taky dopsala, přece nepřijdu o takovou specialitu. A právem. V celku svěží, ale do hloubky propracovaná, balancuje na pomezí sladkosti, slanosti, tepla a chladu. Na první pohled působí jednoduše, ale když se v klidu zadíváte dovnitř, objevíte mnoho vrstev a úhlů, které zůstávají z počátku skryty.

Ilustrace přístavu
Skotský ostrov Bute na plakátu zobrazený jako prázdninový ráj ve Středozemí.

Azemour je čistá vůně s jiskrou klasického tria citrusy-levandule-větvičník. Paprsky pomerančového květu se jakoby lámou přes zelené sklo čerstvého sena a henny. Ta hladká, smaragdová zeleň, tlumená, jako by to sklo bylo zamlžené, ta mě přitahuje nejvíc. Citrusová kůra z úvodu se postupně zjemňuje do šťavnatého nektaru zaprášeného lehkým pudrem. V tu chvíli působí vůně docela sladce, rozhodně to není typická svěženka. Pod citrusy víří suše bylinný, čerstvý vítr s trochou soli, jako když stojíte v podvečer na kopci ve Středozemí a sledujete loďky na moři. Po čase se znatelněji projevuje větvičník a vůně dostává zřetelný chypre charakter.

Review: Hiram Green Moon Bloom

Českou verzi najdete tady.

There are moments when I am so naive that I think perfumes cannot surprise me anymore. I browse my collection of samples in vain, not knowing where to focus my curiosity. Then I get another sample. I don’t expect much as most natural perfumes I encountered did not impress me. Furthermore, this is a white floral, a category of which I am not so fond of. Of course, I am wrong. This gem nicely challenges my prejudices and that is after all why I love perfumes so much. You can never be sure of anything.

Moon Bloom

Hiram Green’s perfumes have been well known to everyone in the perfume world apart from me. However everything has its time and my current discovery, a tuberose scent called Moon Bloom, was well worth the wait. Tuberose is a multi-faceted scent and perfumers can highlight various aspects of this flower. In some cases, it leans towards oriental, in others it goes greener.

Recenze: Hiram Green Moon Bloom

For English version click here.

Někdy si naivně myslím, že mě parfémy už nemůžou překvapit. Marnivě se probírám svojí sbírkou a přemýšlím, kam dál svoji zvědavost směřovat. Pak se objeví další vzorek. Nic moc nečekám, protože je to přírodní vůně a většina těch, které znám, mě nezaujaly. Navíc jsou to bílé květy a s těmi to taky nerada přeháním. Tenhle poklad jde ale proti všem mým parfémovým předsudkům. A proto vůně tak miluju. Nemůžete si být jisti nikdy ničím.

Moon Bloom

Vůně Hirama Greena už několik let znají všichni milovníci parfémů kromě mě. Ale všechno má svůj čas a dnešní objev, tuberózový Moon Bloom, za to čekání stál. Tuberóza se rozvíjí mnoha směry a parfuméři dokážou podtrhnout různé aspekty. Někdy ji směřují k orientu, jindy spíš do zelena. Moon Bloom zvýrazňuje její živočišný aspekt. Nemyslím tím ale žádný odér zoologické zahrady nebo zpoceného podpaží. Tato živočišnost působí spíš tělesně a intimně jako hladit kočičí kožíšek nebo tančit s někým tak blízko, že ucítíte jeho lidské teplo. Nepochybuju, že na někoho jiného může působit až svádivě, pro mě je spíš uklidňující a familiérní, jako když se vrátíte z cest a převlečete se do pohodlného trika.