Zápisník

Kouzlo studeného moře

Po dlouhé přestávce jsem se začala vracet do Skotska. Miluju studené moře. Pobřeží na sever od Česka nejsou ideální na letní plážovou dovolenou, ale mají své zvláštní kouzlo. Na pláži jste téměř sami, vítr vám servíruje mořskou vůni přímo pod nos a můžete se kochat nekonečným obzorem, který neruší vůbec nic. 

Třpytivé moře u ostrova Arran

Hluboká poklona Ukrajině

Ve čtvrtek, kdy Ruská vláda zahájila invazi na Ukrajinu, se mi sevřelo srdce. Od rána jsem četla další a další zprávy a cítila čím dál větší tíseň. V pátek to pokračovalo stejně. Dva dny jsem téměř nespala a nemohla jíst. Strach mě úplně paralizoval. Hlava mi radila číst víc a víc, abych mohla situaci porozumět a odhadnout, co bude dál. Samozřejmě bez výsledku. Pak jsem vypnula internet. 

Kytice slunečnic na okně

Zpomalení na ostrovní mentalitu

Možná to máte v každodenním životě stejně. Jakmile dostihnete jednu věc, přemýšlíte, jak stihnout tu další. Ráno je třeba vypravit děti do školky, po cestě tam už myslím na to, co budu dělat jako první v práci, a jakmile dostanu pracovní úkoly pod kontrolu, přemýšlím, co budeme mít k večeři, kdy dám vyprat prádlo a kdy zavolám rodině. Během letošních Vánoc jsem z toho závodu na chvíli vystoupila. Jo, dny se dají trávit i jinak.

Výhled z prázdné pláže Ettrick Bay na ostrově Bute

Snažím se to nižší tempo od té doby udržet, víc se soustředit na smyslové zážitky, pocity a dovolit si být občas líná. Zima je přece od toho, abychom nabrali sílu na další sezónu. A tady je pár zážitků, které mi nedávno pomohly zpomalit. 

Ricardo Ramos přivezl do Brna tropické ovoce

Na Ricarda Ramose, jinak žijícího ve španělské Granadě, jsem čekala v brněnském Doteku Slunce už nějakou chvíli. Dorazil se zpožděním a otřesený z nehody na dálnici, do které se jen zázrakem nepřipletl. Hned, jak otevřel dveře, bylo jasné, že s ním bude zábava. Klobouk široký stejně jako jeho úsměv, jiskry v očích. Okamžitě se zorientoval a převzal kontrolu. “Moc se omlouváme, bylo to strašidelné, ale teď jsme tady. Voní to tu nádherně, to je první, čeho si všímám. Vy na mě čekáte? Tak pojďme na to.”

Očicháno a Ricardo Ramos v Brně
S Ricardo Ramosem jsem se setkala v brněnském obchodě Doteku Slunce.

Pro „obyčejnou“ milovnici parfémů jako jsem já je setkání s parfuméry vždycky svátek. Potřeseme si rukou a vyměníme pár slov o tom, jaká byla cesta a jak to tady máme krásné. Pak už se jde přímo k věci. Jak čas plyne začínám vnímat linku mezi osobností tvůrce a jeho vůněmi. Začínám rozumět stylu, motivům a inspiraci. Taky je pak snadnější rozpoznat parfumérský rukopis v každém parfému.

Jak z běhání udělat sport pro milovníky parfémů

Běhání může navenek vypadat jako nuda nebo trapná dřina. Jenže v době, kdy nemůžeme jít na jógu, na pilates a často ani do práce je to asi jediný způsob, jak se zdravě hýbat a hlavně si zlepšit náladu

Odpružené tenisky jsem si koupila už před několika lety, ale dřív jsem je provětrala jen příležitostně. Loni mě běhání konečně chytlo a zjistila jsem, že je to bezvadný sport pro milovníky vůní. 

Barvy a vůně na ochranu před světem

Když se staráte o malé děti, staré nebo nemocné lidi, může vás péče pohltit víc, než je příjemné. Občas se zdá, že nejsnazší způsob, jak přežít den, je upozadit dočasně svoje potřeby a věnovat se naplno práci. Když jste na to sami, je to dokonce jediná možná cesta.

Můj lak na nehty, rtěnka, parfém a dětská ručička, která se po něm natahuje.
Jsou dny, kdy toho pro mě moc nezbývá.

Zůstáváte na místě, hlavně mentálně. Nevaříte, co chcete, ale co budou jíst všichni, vstáváte a chodíte spát, když jdou ostatní. Velký respekt všem, kteří to dlouhodobě zvládají a ještě si udělají čas na seberealizaci. Já sama to moc neumím.

Vůně vzpomínek z dětství

Co si pamatujete z dětství? Vzpomínky bývají plné emocí a vůně je spouštějí, jako když cvrnknete do domina. Máme štěstí, že mozek si nejvíc ukládá to hezké, a tak bývají vzpomínky na vůně z dětství uklidňující a plné nostalgie. Někdy jsou i odpovědí na otázku, proč tak milujeme svoje parfémy.

Barevné křídy

Když jsem o vzpomínkách na vůně přemýšlela, procházela jsem si v duchu místa a rituály, které si pamatuju, a vybavilo se mi překvapivě hodně. Vzpomněla jsem si dokonce i na pár nepříjemných vůní, jako třeba, když jsem na školním výletě ve tmě jeskyně rozmáčkla smrdutého brouka, nebo pach naftalínu ve skříni. Těmi vás ale nebudu strašit.

5 pozitivních důsledků sebeizolace

Od začátku minulého týdne si čtu poctivě články o tom, jak domácí izolaci využít ke svému prospěchu. Vím, jak si zařídit krásnou domácí pracovnu, co dělat s časem navíc a jak doma relaxovat.

This one 2
Zdroj obrázků: Očicháno

I tak čtu příliš mnoho zpráv, pracuju na posteli s počítačem na klíně a odpočívám tak, že se otočím ke všem zády a tajně chroupu u kuchyňské linky čokoládu. A stejně každý den nějak zvládnu a držím si stabilní, i když mírně depresivní, náladu. Kromě toho jsem si po týdnu v domácí izolaci začala všímat několika pozitivních důsledků.

Vanilková líbivka s vinětou

Při hledání inspirace a nových čichových zážitků mě internet dovedl až k recenzím vína, konkrétně k blogu Pod korkem Mikuláše Dudy, který je mi sympatický bohatými zkušenostmi a zároveň skromností. Po přečtení několika článků mi bylo jasné, že víno jsou v podstatě aromatické molekuly rozpuštěné v alkoholu stejně jako parfémy. Zvědavost mi nedala spát a rozhodla jsem se, že je čas smočit čichové buňky v dobrém víně. Vyčichám opravdu tolik tónů?

Frankovka

Vybrala jsem si láhev, která se na blogu Pod korkem objevila ve slepém koštování frankovek. V soutěži nedopadla moc dobře, ale její popis mě i tak zlákal. Blaufränkisch Aviator 2016 z vinařství Keringer se autorovi Pod korkem jeví takto:

Vůně a barvy podzimu

Na podzimu je něco magického. V listnatém lese je najednou tolik záře ze zlatých listů, šustí to pod nohama, ráno je mlha a odpoledne nízké slunce prohřívá půdu. Je to jako oslavný ohňostroj těsně před koncem životního cyklu, než se všechno zazimuje, poschovává a zachumlá na zimu. Chci se s vámi podělit o pár drobných radostí, které si během letošního podzimu užívám.

Bramboříky v suchém listí

Procházky

Na dlouhé procházky je teď ideální doba. V létě je moc teplo a v zimě moc chladno. Teď na podzim chci využít každou minutu na slunci a nebojím se, že si spálím tváře. Když zafouká, padající listy připomínají sněžení. Schválně si vybírám místa s co nejhlubší vrstvou listí a ledabyle do něj kopu, aby pořádně létalo.