Zápisník

Zahrady severu

Jezdili jste jako malí na hory v létě? Pro mě byly Krkonoše, Jizerky nebo Orličky vždycky místem na lyže a jinak jsem o nich ani nepřemýšlela. Jejich letní atmosféra mě ale poslední dobou přitahuje mnohem víc. V zemi bez moře jsou horské oblasti ideálním místem, kam se schovat před horkem. A díky přívětivému klimatu může i věchýtek jako já vyrazit na tůru a ve skalách si připadat jako dobyvatel Himaláje. Baví mě hledat stopy historie v pohraničních oblastech a skryté čichové poklady uprostřed hlubokých lesů.

Zahrady severu

Grulichovo alpinium v Sedloňově

V Orlických horách v polském pohraničí jsem objevila dvě úžasné soukromé zahrady, které jsou nádherné pro oči i nos. První z nich leží na české straně, v Sedloňově blízko Deštného. Je to zahradní miniatura horské krajiny plná rostlin z celého světa. Na mapě ji najdete jako „Grulichovu skalku“, což působí dost komicky v porovnání s obrovskou rozlohou zahrady. Říkat tomuhle „skalka“ je jako nazývat lány levandule v Provence záhonkem.

Meditační techniky na podporu a uvolnění

Ve starším článku Čichová meditace, jsem psala o tom, jak se snažím prožívat krásné vůně do poslední kapičky. Cvičení z článku je příjemně jednoduchá meditace na každý den. Jsou ale chvíle, kdy hlava musí zabrat trochu víc. Nedávné okolnosti mi připomněly několik mentálních technik, které pomáhají dostat se zpátky do rovnovážného stavu, když prožíváte nějaký otřes, strach, nebo když se zdá, že ztrácíte kontrolu. Používám je, když jsem nemocná a poctivě jsem si ověřila jejich účinky v těhotenství a před porodem. Vycházejí hlavně z jógy a z kurzu paměťových technik, který jsem absolvovala při studiích.

14293355170_e85c61ff9b_z.jpg

Napadlo mě, že se s vámi o cvičení podělím, i když to není zrovna voňavé téma. Jsou totiž účinná a skvělá v tom, že nepotřebujete nic kupovat ani umět, nemusíte ani věřit v nic nadpozemského. Jen je třeba mít fantazii a trpělivost. Základem je fakt, že mozek rozvíjí to, čemu dlouhodobě věnujete pozornost. Čemu se nevěnujete, to zaniká. Platí to pro všechno, co se naučíte, ale taky pro pocity a přístup k sobě a k druhým lidem.

Svěží a omamné květy Libosadu

S dítětem v nosítku se prý nemá rodič ohýbat v pase, protože v extrémním případě by mohlo vyklouznout vrchem. Namísto toho byste se měli snížit v kolenou. Jenže, co když chcete očichat fialky pět centimetrů nad zemí? Zakleknu, jednou rukou držím hlavičku a druhou rukou se opírám o zem. Tak se mi podaří dostat nos pěkně až ke kvítkům a robátko je v bezpečí. K takové akrobacii jsem našla dobrou příležitost. V kroměřížské Květné zahradě, zvané také Libosad, totiž všechno kvete, září a voní v omamné směsici nektaru a vlhké zeleně. Jen se dívat by byl poloviční zážitek.

Jablečný květ

Květná zahrada je unikátní architektonické dílo na pomezí renesance a baroka s mnoha dekorativními prvky jako umělecky sestříhané živé ploty, stromové loubí, bludiště a jezírka, v této době plná kvákajících žab. Zahradě dominuje zdobená rotunda a ochoz kolonády, z něhož je teprve krásně vidět geometrické uspořádání. Lahoda pro milovníky přesných tvarů, symetrie a renesanční estetiky.

Frézie

Už dlouho se chystám napsat, jak úspěšně léčím nachlazení pomocí aromaterapie. Jenže pořád léčím, léčím a nic. Těžko dneska najdete někoho, kdo by měl v krvi víc esenciálních olejů než já, a přesto pomohl až stonásobek denní dávky umělého vitamínu C. V aromaterapii jsem, jak vidět, pouze učeň-holobrádek. Co ale umím na jedničku, to je udělat si radost. A tak jsem se uprostřed toho všeho sebrala a šla si koupit květiny.

Frézie

Frézie jsou nekonečně svěží, radostné, jarní květy. Řada poupat se postupně rozvíjí v průběhu dní a každý čerstvě otevřený kvítek naplní místnost sytou vůní. Medový nektar se prolíná se šťavnatou zeleností a lehkostí pudru. Všechny vrstvy propojuje krémový tón bílých květů. Sladké jsou jen mírně jako citronový koláč s popraškem cukru. Na rozdíl od mnoha bílých květin mi frézie voní úplně čistě beze stopy indolů. Touhle svou nevinností se podobají fialkám. Všímám si také jemného rozdílu ve vůni podle barvy květů. Zatímco bílé jdou víc do krémova, žluté jsou svěžejší a víc zelené.

Krásné Vánoce

Říká se, že děti na Vánocích nejvíc baví hromada dárků pod stromečkem. Ale když teď pozoruju svoji tříletou dceru, nějak se mi to nezdá. Z dárků má velkou radost, o tom není pochyb, ale používá je jinak, než bysme my dospělí čekali. Rozbalí je a hned je chce někomu ukázat a o radost se podělit. Její následující otázka je „Půjdeš si se mnou hrát?“.

Jinovatka v lese

Nové hračky jsou pro ni prostředek, jak přilákat někoho ke hře. Dárek totiž není ta věc, ale čas, který jí díky němu věnujeme. A i když my dospělí se nad tím shovívavě usmíváme, stejně bysme nejraději strávili hodinku s někým, koho máme rádi a kdo se bude zajímat o naše hračky.

Je to kluk!

Na konci září jsem si dala nečekaně dlouhou přestávku od psaní. Popravdě řečeno, počítala jsem s tím, jen ne tak brzy. Tři týdny před termínem se nám totiž narodil chlapeček. Je v pořádku, i když maličký, takže se z něho můžeme naplno těšit. Trvalo mi několik dní, než jsem se z toho překvapení vzpamatovala, měla jsem ještě dost plánů, co je třeba stihnout, než se miminko narodí. Najednou byl tady a všechno šlo stranou. V krátkých chvílích volna mě pak spaní láká víc než psaní.

Nez Baby
Časopis Nez.

Kolem miminek je ale spousta vůní, které stojí za pozornost. Některé příjemné, jiné vůbec, všechny vyvolávají silné reakce. Pro děti jsou to vzpomínky na rané dětství, pro rodiče na období, které nějak rychle uteklo. Vzpomněla jsem si na druhé číslo magazínu Nez, které o tomhle píše. Vybavíte si vůni vyblinkaného mateřského mléka, dětského pudru a oleje, zlata v plenkách nebo heřmánkového čaje? Jednou z těch krásných vůní je hlavička drobečka a jeho sladce mléčný dech. Podobně jako vůni lidského těla je i tuhle vůni těžké popsat a asi úplně nemožné reprodukovat. Je totiž spojená s emocemi, s lidským teplem a s pocitem blízkosti.

První noc v novém bytě

Konečně jsme se přestěhovali. Žijeme sice stále v krabicích, ale už je vidět na konec. Přemýšlím, o čem budeme s mužem mluvit, až bude všechno zařizování hotové. Poslední dobou jsou totiž byt a děti naše jediná témata. Občas je mi z toho smutno, jak se může romantický vztah změnit v něco tak praktického. Být s partnerem za dobře není žádné umění, když má člověk na starost jen chození po kavárnách a venčení psa. V lepších chvilkách si ale říkám, že všechna energie, kterou do našeho domova vložíme, z něho bude vyzařovat jako to správné domácí teplo.

Nový byt(1)

Zařizování bytu je v tomhle podobné jako hledání správného parfému. Nezáleží na ceně ani na značce. Když najdeme něco, co k nám promlouvá a co nám dělá radost, můžeme věci začlenit do našeho životního příběhu a žít s nimi, i když třeba vyjdou z módy.

Všímat si vůní je taková radost!

V knize rozhovorů s Davidem Hockneym jsem narazila na pasáž, kde malíř mluví o radosti, kterou mu přináší pozorně se dívat na svět:

Obálka knihy A Bigger Message

„Dívat se pro mě vždycky bylo velkým potěšením. Od té doby, co jsem jako dítě směl jezdit autobusem sám, jsem chodil hned nahoru [ve dvoupatrovém autobuse], kde byl vzduch plný modrého kouře – přežil jsem to – a sedl jsem si úplně dopředu, abych viděl co nejvíc.“

Lípy, oblázky a posečená tráva: vůně letní dovolené

Každé místo má svoji specifickou vůni, která se nám pevně zapíše do paměti. Nejkrásnější vůně si ve vzpomínkách přivážím z prázdnin, a když se probírám hromadou svých fotek, vybavují se mi jako neviditelná součást obrázků.

Dům v zarostlé zahradě

Letošní dovolená v rakouském městečku Tulln an der Donau mi voní božsky sladce, všude totiž kvetou lípy a záhony květin. Díky horkému počasí je květinová vůně ve vzduchu nebývale intenzivní a medový lipový květ se mísí s růžemi a pudrovou levandulí. Opojnost nektarové vůně vyvažuje chladivý vítr od Dunaje.

Vzpomínky na jahody

Vím, že mám ještě alespoň měsíc čas, ale já už se těším teď. Zvlášť, když projdu kolem voňavých stánků, kde se na slunci peče první letošní úroda. Zatím z dovozu. Jahody, meruňky a všechny ty jasné barvy ovoce, které dohromady voní prostě jako léto na zahradě.

Jahody a meruňky v misce

První jahody mě ladí na prázdninovou náladu, připomínají mi horké večery a sluncem rozpálenou zahradu. Jejich vůně je sladká, mírně citronová a nahořklá, marmeládová. Rozpoznávám náznaky karamelu a laktonický tón vychlazené smetany. Pro mnoho lidí je vůně jahod spouštěčem dětských vzpomínek. Pro mě jsou to volné dny, kdy pomalu zapadá slunko, všechna okna jsou dokořán, maminka smaží palačinky a míchá rozmačkané jahody se zakysanou smetanou. Téhle letní večeře bych snědla tunu.