Vonný potenciál podzimu se ukázal hned na začátku září, když jsme s mojí sestrou trhaly na zahradě jablka. Poprchávalo, ale červená kresba na jablíčkách ukazovala, ze které strany se ještě nedávno hřála na slunci.
Všimla jsem si, že jablka při trhání nevoní tak sladce, jak je znám. Mají v sobě ještě dřevitou vůni celého stromu. Voní chladně, zeleně a mechově jako lišejník, který obrůstá větve jabloně.
Když pak postupně dozrávají v bedýnkách, vůně sládne a je víc ovocná. Ve sklepě plném jablek cítím dokonce čerstvý pot. Nepřekvapuje mě proto, že parfémy s tóny zralého ovoce voní občas zpoceně, zvlášť v kombinaci s římským kmínem nebo vetiverem.
Jablka mají tolik vůní, kolik je soutěží v Receptáři. Některá voní svěže, zeleně, s nádechem citrusů nebo okurky. Jiná jsou sirupově sladká a medová. V zimě ta druhá svou bohatou vůní skoro prosí o špetku skořice a vanilky, aby se mohla proměnit v čichovou extázi zvanou štrúdl.
Máte rádi vůni jablek? A co jablečné parfémy?