V nedávném článku jsem psala o trendu sladkých, ovocných vůní s pačuli (neboli fruitchouli), které dominují policím současných parfumerií. Tato kdysi novátorská kombinace se během třiceti let stala vyčpělým klišé. Parfumér značky Kerosene, John Pegg, se ale nebojí použít otřepané téma a navléct ho do nových holinek. Když budete zkoušet Fields of Rubus, pořádné holinky budete potřebovat, jinak by vám, jak se říká v angličtině, mohly uletět ponožky.
Představuju si to asi takhle. John Pegg se probírá hromadou vzorků a zdá se mu, že všechny voní stejně. Pak se nadechne a řekne: „Jo, vy chcete fruitchouli? Tak já vám dám fruitchouli!“ Vezme hromadu přezrálých malin, ostružin a švestek, natáhne si gumáky a pěkně to všechno rozšlape. Pak je nechá ještě chvilku na sluníčku, aby dostaly echt odér a dá to celé do trouby. Když se začne ovoce připékat ke dnu, vytáhne pekáč ven a přilije do něho litr oleje z pačuli. Míchá a čeká, co to udělá.
Fields of Rubus je vůně dnes už docela konvenčního žánru, něco jako gotický román o lásce. I mezi takovými jsou ale díla lepší a horší. A toto je podle mě jeden z nejlepších příkladů, jak působivá může kombinace ovoce a pačuli být. Fields of Rubus hraje na známou notu, ale není to neškodná líbivka. Ovoce je zralé, trochu kyselé, temné a nahořklé. Pačuli je zemité jako vyrytá hlína a zaprášené. Tabákový list a vanilka přidávají iluzi tepané tabatěrky.
Ze zvědavosti jsem Fields of Rubus nosila v parném létě a užívala jsem si, jak vystupuje temný tabákový tón. Teď v chladnějším počasí je to ale teprve zážitek, všímám si výraznějšího ovoce ze začátku a temná stránka se projeví až po chvíli. Je to sytý, hluboký a vytrvalý, ale ne ukřičený parfém. Zdá se mi méně sladký a snesitelnější než klasický zástupce žánru, Mugler Angel. Zároveň je pro mě zajímavější přezrálým ovocem a kouřovým tabákem. Připomíná mi zrušenou Annick Goutal Mon Parfum Chéri, která ale svou pudrovou stránkou působí více žensky a elegantně.
Trochu si lámu hlavu nad tím, kam tento čarodějnický lektvar nosit. Samozřejmě kdykoliv a kamkoliv, ale nezdá se mi, že by tato vůně po nějaké konkrétní situaci přímo volala. Není to ležérní vůně na písek nebo uhlazený parfém do kanceláře, není vlastně ani noblesní na večírky nebo romantická na rande. Spíš je snová a hravá jako stínové divadlo nebo artista na visuté hrazdě nového cirkusu. Lesní bobule působí jako dětské nadšení a duo pačuli-tabák dělá tajemnou, příjemně strašidelnou atmosféru jako filmy Tima Burtona nebo loutkové divadlo pro dospělé. Že by to byla artová vůně pro avantgardní fajnšmekry?
Jak říkala Markéta Kellerová, která vůně Kerosene prodává, John Pegg se toho nebojí. Všechny jeho vůně jsou plné a nekompromisní, syté, unisexové a barevné. Field of Rubus je v mých představách temně fialová a lesklá, zdobená chlupatými listy. Chcete-li tedy fruitchouli, tady ho máte.
Za vzorek děkuju obchodu Dotek Slunce. S jeho majitelkou Markétou jsme dobré parfémové přítelkyně. Názory jsou jako vždy moje vlastní.