Značka Aedes de Venustas si dala několik měsíců (nebo let?) pauzu, během níž se nejspíš vyjasnilo pár vztahů, vykrystalizoval směr do budoucna a taky nová podoba flakonů. Vůně 16a Orchard symbolizuje jejich návrat na police parfumerií. Je lehká, moderní a příjemná. Dělá takový první dojem, jak když vstoupíte do místnosti, kde vás čeká někdo v bílé košili a s okouzlujícím úsměvem vám pevně stiskne ruku.
Srpnové odpoledne, všude horko, slunce, v chalupě po dědečkovi se pro změnu nemusí topit. Děti buď spí nebo skáčou na trampolíně. Přišel čas konečně ochutnat mimosu a užít si malou parfémovou ochutnávku s kamarádkami.
Bylo to trochu jako s vínem, od lehčích kousků k těžším kalibrům. Zastavily jsme se ale někde uprostřed, teplé počasí prostě některým vůním nepřeje. Dopředu jsem tušila, co by se mohlo dámám líbit, ale i tak mě překvapily. Přečtěte si, co jsme testovaly.
Z některých vůní léto úplně sálá. Cítíte prohřáté obilí, kouř z ohníčku, vodu nebo svěží vzduch od moře. Někdy to ani není nic konkrétního, ale máte z parfému pocit, že si chcete lehnout na terasu a dát si koktejl. Vůně pro letní snění připomínají ranní slunce, ještě než se udělá horko, vzrušující očekávání po cestě na dovolenou a uvolněnou atmosféru letních barů.
Když jsem si hrála s myšlenkou na článek o letničkách, vybavilo se mi několik vůní spíš tradičně pánských, ale víte jak to je. Parfémové kategorie jsou tu proto, abychom je ignorovali.
L’Artisan Parfumeur je značka, která mi otevřela bránu k dobrým parfémům. Znala jsem už vůně z velké parfumerie, ale pak jsem přičichla k Bois Farine, Tea for Two, Drole de Rose a konečně jsem pochopila, co to znamená parfém. Artisany pro mě byly únik do fantazie, emoce skryté ve flakonu, zkrátka to pravé parfumérské umění. Poslední dobou se moje vysoké očekávání v jejich nabídce často zklamalo, ale pořád jsem zvědavá na každý nový kousek.
Couleur Vanille mě potěšila. Stejně jako mnohé další Artisany mi připomíná obraz namalovaný akvarelovými barvami. Tentokrát žluto-modrý. Je to akvaticko-gurmánská vůně, netuctová, příjemně nositelná a s dobrou výdrží.
Jak je možné, že jsem vám ještě nenapsala recenzi na Le Parfum de Therese? Je to jedna z mých nejoblíbenějších vůní, energická a elegantní, s retro charakterem a moderní lehkostí.
Tento příběh možná znáte. Parfumér Edmond Roudnitska vytvořil nový parfém pro svou ženu Thérèse v padesátých letech. Na konci tisíciletí se s ní Frederic Malle, majitel značky, dohodl, že vůni uvede na trh pro své zákazníky. Takový poklad jako je Terezin parfém by bylo škoda zapomenout.
Do cukrárny u nás na kopci může teď vstoupit jen jeden zákazník. Ostatní čekají před obchodem. Fronta bývá dlouhá, udržujeme rozestupy. Děti se navzájem trochu šťouchají, moje čtyřletá holčička se mi věší na ruku a okopává kolečka bráškova kočárku. „Jakou si dáte?“ Ptá se maminka dětí, co stojí za námi:„Jé, děcka, já už cítím kokosovou.“ Usmívám se pod rouškou. Tak daleko to z cukrárny nevoní. A kokosovou stejně nemají.
Bezpečné dva metry před nimi ale stojím já s Unknown Pleasures, intenzivní gurmánskou vůní, která pronikne i skrz roušku. Parfumér John Pegg, který za značkou Kerosene stojí, je zvyklý dělat věci na plno, a když má být Unknown Peasures gurmánka, tak jí je až na dřeň.
Jezdili jste jako malí na hory v létě? Pro mě byly Krkonoše, Jizerky nebo Orličky vždycky místem na lyže a jinak jsem o nich ani nepřemýšlela. Jejich letní atmosféra mě ale poslední dobou přitahuje mnohem víc. V zemi bez moře jsou horské oblasti ideálním místem, kam se schovat před horkem. A díky přívětivému klimatu může i věchýtek jako já vyrazit na tůru a ve skalách si připadat jako dobyvatel Himaláje. Baví mě hledat stopy historie v pohraničních oblastech a skryté čichové poklady uprostřed hlubokých lesů.
Grulichovo alpinium v Sedloňově
V Orlických horách v polském pohraničí jsem objevila dvě úžasné soukromé zahrady, které jsou nádherné pro oči i nos. První z nich leží na české straně, v Sedloňově blízko Deštného. Je to zahradní miniatura horské krajiny plná rostlin z celého světa. Na mapě ji najdete jako „Grulichovu skalku“, což působí dost komicky v porovnání s obrovskou rozlohou zahrady. Říkat tomuhle „skalka“ je jako nazývat lány levandule v Provence záhonkem.
Zamilovali jste se někdy do parfému kvůli jeho názvu? Samo sebou, nejdůležitější je vůně, ale stejně jako krásné knihy, i parfémy jsou víc než jen obsah. V kategorii nejhezčí název u mě vedou LM Parfums Vol d’Hirondelle (Vlaštovčí let) a Nobile 1942 La Danza delle Libellule (Tanec vážky). Mám asi slabost pro poetické přírodní motivy.
Naštěstí už jsem poučená a nenechám se názvem zmámit. Vůně Vol d’Hirondelle totiž s mým snovým obrazem vlaštovčího letu nemá moc společného. Chtěla bych, aby to byla dokonale vyvážená kompozice plná rychlých zvratů s tajemností dalekých cest. Vol d’Hirondelle je ale spíš kavárenská pohodička, příjemná, sladce citrusová vůně s čistým pižmovým a mléčným aspektem. Takový typ, co v létě zachytíte na ulici, když míjíte ženy s vyžehlenými vlasy a papírovými taškami z butiků.
S kamarádkou jsme se nedávno probíraly mými parfémovými vzorky. Po tom, co vyzkoušela pár vůní a poslechla si moje nadšené výkřiky, říká: „To je vidět, jak máme jiný přístup, já chci prostě něco krásného a tebe baví samé zvláštní.“ Má pravdu, ale když přijde na věc a stojím ráno před svojí parfémovou poličkou, stejně nejčastěji hledám „normální voňavku.“
Bohemian Soul taková je. Vůně, na kterou je spolehnutí, je krásná, nenápadná a inteligentní. Kompozice vystavěná kolem pilíře nadlehčeného, sluncem vyprahlého guajakového dřeva spojuje ozonickou vzdušnost s hladkým balzámem. Čerstvý, bylinně citrusový tón bergamotu a koriandru dělá dojem měkkého světla, které postupuje pomalu jako ranní slunce na pastelových zdech domů. Vůně časem sládne a zvýrazňuje se štiplavý kouř spolu s pudrovými kosatcovými květy. Na pokožce pak zůstává teplý dech sladkých dřev a doutnajícího ohníčku, který se pomalu rozpouští do pižmové čistoty.
Nedávno k nám přišla na návštěvu jedna milá dáma z rodiny. Když jsem ji na uvítanou objala, zachytila jsem závan něčeho krásného. Je možné, že má na sobě Flower? Tu vůni už jsem dlouho nepotkala a překvapilo by mě, kdyby si ji zrovna ona vybrala. Pak jsem ale zahlédla štíhlou lahvičku s červeným kvítkem. Byla to opravdu Flower, mistrovské abstraktní dílo od Alberta Morillase. Připomněla se mi příhodně v době, kdy napadl první sníh. Jeho bílá všudypřítomnost s charakterem Flower nádherně souzní.
Představit si Flower podle složení je marné. Platí tady, že celek je mnohem víc než součet svých částí. Ač by se podle jména mohlo zdát, že jde o květinovou vůni, není to tak úplně pravda. …