Juste un Reve znám už roky. Letos jsem jsem dostala chuť na tropickou letní vůni a tak jsem se k ní po dlouhé době vrátila. Je zajímavá a zároveň příjemně nositelná. Krásná, pohodová vůně v elegantním stylu Patricie de Nicolai.
V posledních týdnech je pro mě dost obtížné prožívat čistou radost. Říkám si ale, že o to důležitější je nepřestávat, protože humor a hezké zážitky nám dávají sílu. Místo čtení zpráv se snažím raději přemýšlet o vůních. Když si potřebuju odpočinout, schovávám se před skutečností do fantazie a vůně mi při tom dělají výborného průvodce.
Máte-li jako já pocit, že byste občas nejraději utekli do jiného světa, zvu vás teď pootevřenou brankou do tajemné zahrady. Je divoká, hustě zarostlá a plná rudých růží. Vytvořil ji skotský parfumér Euan McCall pro svou značkou Jorum Studio a pojmenoval ji Nectary.
Vzdušná a načechraná vůně čistoty v harmonii s hřejivým ambrovým základem. Pro parfumérku Patricii Nicolai mám slabost a její nová vůně Poudre de Musc v sobě nese esenci jejího jedinečného stylu. Nebojí se vystavit “nemoderní” aldehydy, ale díky ovoci působí mladistvě. Navíc má propracovaný základ, což se dnes často nevidí. Je snadno rozpoznatelná a přitom krásně nositelná, žádná tuctovka ani lektvar z čarodějnického kotlíku.
Na začátku se prostorem rozletí ohňostroj ovoce – maliny, mandarinky a hrušky – v pastelových, jakoby zapudrovaných barvách. K ohňostroji to přirovnávám záměrně, protože vůně jde hodně do prostoru a opravdu mám pocit jako by se z rozprašovače rozletěla do barevných, světelných čar.
Srpnové odpoledne, všude horko, slunce, v chalupě po dědečkovi se pro změnu nemusí topit. Děti buď spí nebo skáčou na trampolíně. Přišel čas konečně ochutnat mimosu a užít si malou parfémovou ochutnávku s kamarádkami.
Bylo to trochu jako s vínem, od lehčích kousků k těžším kalibrům. Zastavily jsme se ale někde uprostřed, teplé počasí prostě některým vůním nepřeje. Dopředu jsem tušila, co by se mohlo dámám líbit, ale i tak mě překvapily. Přečtěte si, co jsme testovaly.
Jak je možné, že jsem vám ještě nenapsala recenzi na Le Parfum de Therese? Je to jedna z mých nejoblíbenějších vůní, energická a elegantní, s retro charakterem a moderní lehkostí.
Tento příběh možná znáte. Parfumér Edmond Roudnitska vytvořil nový parfém pro svou ženu Thérèse v padesátých letech. Na konci tisíciletí se s ní Frederic Malle, majitel značky, dohodl, že vůni uvede na trh pro své zákazníky. Takový poklad jako je Terezin parfém by bylo škoda zapomenout.
Při hledání inspirace a nových čichových zážitků mě internet dovedl až k recenzím vína, konkrétně k blogu Pod korkem Mikuláše Dudy, který je mi sympatický bohatými zkušenostmi a zároveň skromností. Po přečtení několika článků mi bylo jasné, že víno jsou v podstatě aromatické molekuly rozpuštěné v alkoholu stejně jako parfémy. Zvědavost mi nedala spát a rozhodla jsem se, že je čas smočit čichové buňky v dobrém víně. Vyčichám opravdu tolik tónů?
Vybrala jsem si láhev, která se na blogu Pod korkem objevila ve slepém koštování frankovek. V soutěži nedopadla moc dobře, ale její popis mě i tak zlákal. Blaufränkisch Aviator 2016 z vinařství Keringer se autorovi Pod korkem jeví takto:
Můžu za to, že mi tolik parfémů připomíná vůni vína? Některé voní jako červené, s tóny dubových sudů, kouře a gumy nebo pečeného ovoce. Parfémy s citrusy, zelenými lístky nebo kosatcovým máslem mi připomínají babí léto uprostřed vinohradu se sklenicí vychlazeného bílého. Mám štěstí, že jsem se v takové situaci jednou octla, a často si říkám, že přestěhovat se na jih Moravy bylo docela dobré rozhodnutí.
Nedávno jsem se chystala v brněnské kavárně napít ze sklenice s pálavou, když mě zarazila její vůně. To je přece verbena od Jamese Heeleyho! Něžná, inteligentně optimistická a zelená vůně citrusů a kvítků. Verveine d’Eugéne je můj favorit, když dojde na svěží vůně. Nemyslím si, že by byla velmi inovativní, ale je harmonická a extrémně příjemná. Od ostatních citrusových vůní ji odlišuje to, že působí měkce, nasládle a konejšivě.
V nedávném článku jsem psala o trendu sladkých, ovocných vůní s pačuli (neboli fruitchouli), které dominují policím současných parfumerií. Tato kdysi novátorská kombinace se během třiceti let stala vyčpělým klišé. Parfumér značky Kerosene, John Pegg, se ale nebojí použít otřepané téma a navléct ho do nových holinek. Když budete zkoušet Fields of Rubus, pořádné holinky budete potřebovat, jinak by vám, jak se říká v angličtině, mohly uletět ponožky.
Představuju si to asi takhle. John Pegg se probírá hromadou vzorků a zdá se mu, že všechny voní stejně. Pak se nadechne a řekne: „Jo, vy chcete fruitchouli? Tak já vám dám fruitchouli!“ Vezme hromadu přezrálých malin, ostružin a švestek, natáhne si gumáky a pěkně to všechno rozšlape. Pak je nechá ještě chvilku na sluníčku, aby dostaly echt odér a dá to celé do trouby. Když se začne ovoce připékat ke dnu, vytáhne pekáč ven a přilije do něho litr oleje z pačuli. Míchá a čeká, co to udělá.
Pojem „fruitchouli“ je krásným kulturním úkazem, který toho říká hodně o současném parfumérství. Pokud vás baví parfémy a čtete v angličtině, asi už jste na něj narazili. Možná jste si ho všimli i v názvu parfému. Kde se to slovo vzalo a co přesně to znamená?
Marmeláda, čokoláda, karamel
V zásadě jde o zjednodušený popis toho, jaké dámské vůně se dnes v Evropě a v Americe nosí, co údajně všechny ženy chtějí a tedy všichni vyrábějí. Spojení slov fruit a patchouli vyjadřuje žánr, který míchá svrchní sladce ovocný tón s hutným, gurmánským základem. Do parfémové historie se díky téhle kombinaci zapsal Mugler Angel v roce 1992 a odstartoval vlnu, kterou se nepodařilo rozptýlit ani po dvaceti sedmi letech. Naopak ji mnozí ještě úspěšně přiživují.
Zamilovali jste se někdy do parfému kvůli jeho názvu? Samo sebou, nejdůležitější je vůně, ale stejně jako krásné knihy, i parfémy jsou víc než jen obsah. V kategorii nejhezčí název u mě vedou LM Parfums Vol d’Hirondelle (Vlaštovčí let) a Nobile 1942 La Danza delle Libellule (Tanec vážky). Mám asi slabost pro poetické přírodní motivy.
Naštěstí už jsem poučená a nenechám se názvem zmámit. Vůně Vol d’Hirondelle totiž s mým snovým obrazem vlaštovčího letu nemá moc společného. Chtěla bych, aby to byla dokonale vyvážená kompozice plná rychlých zvratů s tajemností dalekých cest. Vol d’Hirondelle je ale spíš kavárenská pohodička, příjemná, sladce citrusová vůně s čistým pižmovým a mléčným aspektem. Takový typ, co v létě zachytíte na ulici, když míjíte ženy s vyžehlenými vlasy a papírovými taškami z butiků.