Jaká vůně vás napadne, když se řekne Skotsko? Možná déšť, mech, moře nebo whisky. A možná jste ve Skotsku byly a zamilovaly jste se do kokosové vůně květů hlodáše evropského (anglicky gorse). Právě tou se inspiruje vůně Gorseland od nezávislé skotské značky Jorum Studio. Vůni hlodáše miluju, takže jsem na Gorseland byla moc zvědavá. Jen jsem si držela palce, aby vůně opravdu zachycovala ten sladký, omamný, kokosový nektar zářivě žlutých květů.
Po dlouhé přestávce jsem se začala vracet do Skotska. Miluju studené moře. Pobřeží na sever od Česka nejsou ideální na letní plážovou dovolenou, ale mají své zvláštní kouzlo. Na pláži jste téměř sami, vítr vám servíruje mořskou vůni přímo pod nos a můžete se kochat nekonečným obzorem, který neruší vůbec nic.
Z některých vůní léto úplně sálá. Cítíte prohřáté obilí, kouř z ohníčku, vodu nebo svěží vzduch od moře. Někdy to ani není nic konkrétního, ale máte z parfému pocit, že si chcete lehnout na terasu a dát si koktejl. Vůně pro letní snění připomínají ranní slunce, ještě než se udělá horko, vzrušující očekávání po cestě na dovolenou a uvolněnou atmosféru letních barů.
Největší zábava je módní i parfémové kategorie překračovat. Zdroj obrázku: Vogue.
Když jsem si hrála s myšlenkou na článek o letničkách, vybavilo se mi několik vůní spíš tradičně pánských, ale víte jak to je. Parfémové kategorie jsou tu proto, abychom je ignorovali.
L’Amandière znamená v překladu mandloň. Procházeli jste se někdy po ránu rozkvetlým mandlovým sadem? Já taky ne. Nevím proto, jak přesně L’Amandière mandloně reprezentuje. Naštěstí to není vůbec důležité. Tato vůně může být klidně snem o středoevropském jaru plném šeříků, narcisů a čerstvých listů pokropených nečekanou sprškou deště.
Vstupuju ozdobnou branou do zahrady a ještě, než uvidím květy, zaplaví mě intenzivní vůně. Zdroj obrázku: Heeley
Vzpomněla jsem si na ni nedávno na výletě do kroměřížské Květné zahrady. Byla jsem tam asi pět minut, když začalo pršet, a déšť pak v intervalech zeslaboval a zesiloval, dokud to návštěvníci nevzdali. Vlhkost ale uvolnila do vzduchu báječnou vůni zeleně, květin a půdy.
V minulosti jsem značku Nicolaï bezhlavě milovala. Poslední dobou už jsem opatrnější, ale zvědavost mě neopouští. Proto jsem v krabici vzorků k vyzkoušení tentokrát sáhla po Cuir Cuba Intense. Podle popisu se zdá jako chumlací vůně na zimu. A skvělá vůně na zimu to opravdu je, ale z úplně jiného důvodu. Je totiž zlatá, třpytivá a na svůj žánr až nepatřičně svěží, jako když vám slunce skrz okno ozáří vánoční stromeček.
Cuir Cuba Intense je zlatá a třpytivá vůně, která mi připomíná elegantní večírek a šaty s flitry.
Tabáková, kožená, dřevitá, krabička na doutníky – připravuju se na tu nekonečnou hloubku. Hned z počátku mě ale zaplavila vlna citronů a gerania, ještě ochlazená kombinací máty a anýzu. Svrchní tóny v takové intenzitě mě hodně překvapily.
Sníh jsme si tuhle zimu zatím moc neužili, ale možná si ho chcete dopřát alespoň v představách jako já. Mám ráda tři bytové spreje s čistou a pudrovou vůní, které mi připomínají vyprané prádlo, bílou barvu a tichou atmosféru padajícího sněhu.
Levandule, pižmo a bylinky, tři bytové spreje s vůní čistoty.
Nicolaï Parfumeur Musc Blanc
Kdo má doma bytový sprej od Nicolaï a ještě si ho nenastříkal na sebe? Musc Blanc je intenzivní parfém s chladnou, mýdlovou vůní podobnou čistému prádlu, ale měkčí a krémovější díky růži a kosatci. V mém bytě působí až nepatřičně luxusně, mám vždycky potřebu alespoň uklidit poházené oblečení a špinavé nádobí.
Na svrchní tóny se v parfémech vsází hodně. Vytvářejí první dojem a na letištích dokonce rozhodují o koupi. Nová vůně Hermès L’Ombre des Merveilles se do takového světa nehodí. Vyplatí se nespěchat a dát jí čas se ukázat. Odměnou vám může být fakt, že její šarm po půl hodině nenahradí polštář levného pižma.
Vemírná a abstraktní vůně rodící se hvězdokupy.
Nejnovější vůně v sérii Merveilles přišla do parfumerií bez velké slávy. Dokonce jsem si myslela, že testuju starší Eau Bleue. Dostalo se mi ale poučení, že mám v ruce novou, intenzivnější parfémovou vodu.
Brzy po uvedení vůně Azemour Les Orangers na trh proběhla internetem horečka, a všichni recenzenti ji měli na seznamu přání. Tak jsem si ji tam taky dopsala, přece nepřijdu o takovou specialitu. A právem. V celku svěží, ale do hloubky propracovaná, balancuje na pomezí sladkosti, slanosti, tepla a chladu. Na první pohled působí jednoduše, ale když se v klidu zadíváte dovnitř, objevíte mnoho vrstev a úhlů, které zůstávají z počátku skryty.
Skotský ostrov Bute na plakátu zobrazený jako prázdninový ráj ve Středozemí.
Azemour je čistá vůně s jiskrou klasického tria citrusy-levandule-větvičník. Paprsky pomerančového květu se jakoby lámou přes zelené sklo čerstvého sena a henny. Ta hladká, smaragdová zeleň, tlumená, jako by to sklo bylo zamlžené, ta mě přitahuje nejvíc. Citrusová kůra z úvodu se postupně zjemňuje do šťavnatého nektaru zaprášeného lehkým pudrem. V tu chvíli působí vůně docela sladce, rozhodně to není typická svěženka. Pod citrusy víří suše bylinný, čerstvý vítr s trochou soli, jako když stojíte v podvečer na kopci ve Středozemí a sledujete loďky na moři. Po čase se znatelněji projevuje větvičník a vůně dostává zřetelný chypre charakter.
V Česku mě baví, že tu nacházím výrobky od malých místních značek tvořené od začátku do konce tady. Nejvíc vídám znovu probuzený textilní průmysl, přírodní kosmetiku a potřeby pro děti. Je toho ale určitě ještě víc, co mi neprochází rukama. Na těchto výrobcích je vidět, že je dělají lidé s nadšením, ne s cílem vydělat co nejvíc, ale s uspokojením z kvalitní práce. Když porovnám situaci tady a v Británii, rozdíl je hlavně v ceně. Tam jsou lokální výrobky pro většinu zákazníků drahý luxus, možná kvůli vysokým nákladům nebo marketingu. Jsem ráda, že se v Česku můžu těšit z místních věcí a ještě mi zbyde na voňavky.
Z kolekce Sklo a odraz od avantgardního fotografa Jaromíra Funkeho. Zdroj: denik.cz
Nebo je možné spojit příjemné s užitečným, podpořit lokální produkci a přitom si koupit parfém, jako třeba Ad Libitum. Podle tvůrců české značky Pigmentarium, Jakuba Hiermanna a Tomáše Rice, je jejich první vůně místní od formule až po flakon. Tato pánská kompozice v tradičním, elegantním stylu rozhodně stojí za vyzkoušení nejen patriotům.
Co je podle vás ekologičtější: nosit čistě přírodní parfém od značky, která nezveřejňuje zdroje materiálů, nebo konvenční parfém, který se chlubí fair trade přírodními ingrediencemi? Já osobně jsem spíš pro druhou variantu. Co se týká přírodnosti ingrediencí, jde o nekonečnou marketingovou diskuzi. Pěstování obrovského množství aromatických rostlin ničí prostředí a často je těžké určit, kde končí příroda a začíná chemie, všechny aroma molekuly musí být stejně odněkud izolovány.
Pokud chce někdo pomoci světu, mnohem lepší než šmahem odmítat syntetiku je podle mě zaměřit se na etické zdroje. To je cesta, kterou se vydala značka FiiLit. Na svém webu zveřejňuje dodavatele a seznam organizací, se kterými spolupracuje na tom, aby jejich materiály pocházely z udržitelného pěstování. Můžeme tak doufat, že jejich parfémy jsou menším zlem pro planetu, než je obvyklé. Dalším eko krokem je výroba velkých balení, ze kterých si můžete doplňovat svůj cestovní flakon. Lákavý nápad, ale jen pro ty, kterým stačí jediná vůně na celé století. Dřevěné cestovní flakony jsou ovšem to, co mě k vůním FiiLit přitáhlo. Čím si tedy jeden z nich naplnit?
