vanilka

Ricardo Ramos přivezl do Brna tropické ovoce

Na Ricarda Ramose, jinak žijícího ve španělské Granadě, jsem čekala v brněnském Doteku Slunce už nějakou chvíli. Dorazil se zpožděním a otřesený z nehody na dálnici, do které se jen zázrakem nepřipletl. Hned, jak otevřel dveře, bylo jasné, že s ním bude zábava. Klobouk široký stejně jako jeho úsměv, jiskry v očích. Okamžitě se zorientoval a převzal kontrolu. “Moc se omlouváme, bylo to strašidelné, ale teď jsme tady. Voní to tu nádherně, to je první, čeho si všímám. Vy na mě čekáte? Tak pojďme na to.”

Očicháno a Ricardo Ramos v Brně
S Ricardo Ramosem jsem se setkala v brněnském obchodě Doteku Slunce.

Pro „obyčejnou“ milovnici parfémů jako jsem já je setkání s parfuméry vždycky svátek. Potřeseme si rukou a vyměníme pár slov o tom, jaká byla cesta a jak to tady máme krásné. Pak už se jde přímo k věci. Jak čas plyne začínám vnímat linku mezi osobností tvůrce a jeho vůněmi. Začínám rozumět stylu, motivům a inspiraci. Taky je pak snadnější rozpoznat parfumérský rukopis v každém parfému.

Ricardo Ramos přivezl do Brna tropické ovoce Read More »

Recenze: L’Artisan Parfumeur Couleur Vanille

L’Artisan Parfumeur je značka, která mi otevřela bránu k dobrým parfémům. Znala jsem už vůně z velké parfumerie, ale pak jsem přičichla k Bois Farine, Tea for Two, Drole de Rose a konečně jsem pochopila, co to znamená parfém. Artisany pro mě byly únik do fantazie, emoce skryté ve flakonu, zkrátka to pravé parfumérské umění. Poslední dobou se moje vysoké očekávání v jejich nabídce často zklamalo, ale pořád jsem zvědavá na každý nový kousek.

4138671678_8a417b269c_c
Couleur Vanille je krásná vanilková vůně na léto. Zdroj obrázku tady.

Couleur Vanille mě potěšila. Stejně jako mnohé další Artisany mi připomíná obraz namalovaný akvarelovými barvami. Tentokrát žluto-modrý. Je to akvaticko-gurmánská vůně, netuctová, příjemně nositelná a s dobrou výdrží.

Recenze: L’Artisan Parfumeur Couleur Vanille Read More »

Recenze: Kerosene Unknown Pleasures

Do cukrárny u nás na kopci může teď vstoupit jen jeden zákazník. Ostatní čekají před obchodem. Fronta bývá dlouhá, udržujeme rozestupy. Děti se navzájem trochu šťouchají, moje čtyřletá holčička se mi věší na ruku a okopává kolečka bráškova kočárku. „Jakou si dáte?“ Ptá se maminka dětí, co stojí za námi:„Jé, děcka, já už cítím kokosovou.“ Usmívám se pod rouškou. Tak daleko to z cukrárny nevoní. A kokosovou stejně nemají.

Karamelová zmrzlina

Bezpečné dva metry před nimi ale stojím já s Unknown Pleasures, intenzivní gurmánskou vůní, která pronikne i skrz roušku. Parfumér John Pegg, který za značkou Kerosene stojí, je zvyklý dělat věci na plno, a když má být Unknown Peasures gurmánka, tak jí je až na dřeň.

Recenze: Kerosene Unknown Pleasures Read More »

Recenze: Boucheron Patchouli d’Angkor

Drobná rozcuchaná dáma s odřenou koženou bundou. Ráno se chystá ven a očima se prochází po lahvičkách na komodě. Nakonec se zastaví u té největší a nejtěžší. Patchouli d’Angkor. Pačuli v názvu je dost zavádějící. Tahle vůně je především hebký, solární jasmín na zemitém základu. K té dámě by se hodila náramně.

Boucheron Patchouli d'Angkor

Začátek na mě dělá dojem rozčesaných vlasů. Zacuchané konečky pod kartáčem vydávají praskavý zvuk a postupně jsou hladší a hladší, až jimi kartáč snadno proklouzne. Tu hladkost cítím i v Patchouli d’Angkor, vytváří ji jasmín v kombinaci s hruškou a vanilkou. V tu chvíli mi připomíná vůni rtěnek, řasenek a pudříků. Časem se do popředí dostává základ s guajakovým dřevem, pačuli a pižmem. Pačuli je velmi decentní, žádná hippie mánie. Voní jako jabloňové větvičky na začátku jara i s trochou mechu a vlhké hlíny. Cítím taky příjemný gumový tón, jako když přivoníte k růžovému poníkovi s vlnitou hřívou.

Recenze: Boucheron Patchouli d’Angkor Read More »

Vanilková líbivka s vinětou

Při hledání inspirace a nových čichových zážitků mě internet dovedl až k recenzím vína, konkrétně k blogu Pod korkem Mikuláše Dudy, který je mi sympatický bohatými zkušenostmi a zároveň skromností. Po přečtení několika článků mi bylo jasné, že víno jsou v podstatě aromatické molekuly rozpuštěné v alkoholu stejně jako parfémy. Zvědavost mi nedala spát a rozhodla jsem se, že je čas smočit čichové buňky v dobrém víně. Vyčichám opravdu tolik tónů?

Frankovka

Vybrala jsem si láhev, která se na blogu Pod korkem objevila ve slepém koštování frankovek. V soutěži nedopadla moc dobře, ale její popis mě i tak zlákal. Blaufränkisch Aviator 2016 z vinařství Keringer se autorovi Pod korkem jeví takto:

Vanilková líbivka s vinětou Read More »

Recenze: Kerosene Black Vines

Nejlepší způsob, jak se seznámit s novým parfémem, je přistupovat k němu bez předsudků a doprovodných informací. Když o něm nic nevíte, musíte se spolehnout jen na svůj nos. To se mi podařilo právě s Kerosene Black Vines. Do ruky se mi dostala obálka se vzorky pro mě neznámé značky a toto byl první, který jsem vytáhla. Na první přičichnutí mě vůně příjemně překvapila, čichala jsem dál a hledala, co je v tom za kouzlo. Proč voní tak familiérně a přitom jinak? Který génius tohle vytvořil a jak to, že ho neznám?

Lékořice
Kořen lékořice

Pak jsem si myslela, že cítím višňové pralinky v hořké čokoládě. To je dobrý důkaz toho, jak marná jsem při rozpoznávání složení bez nápovědy. Black Vines je totiž magická vůně lékořice, vánočního koření a zasněženého lesa. Na svou omluvu dodávám, že temně ovocný tón i hořkost čokolády tam cítím pořád. Není to ale jen tak nějaký gurmánský parfém. Je hodně odvážný a málo sladký, žádný líbezný dortík. Spíš si představte léčivý nápoj namíchaný tajemnou lesní bytostí, hořký lektvar, který vás zachrání před umrznutím ve sněhu.

Recenze: Kerosene Black Vines Read More »

Recenze: Dusita Erawan

Můžou být v jedné vůni zároveň orosené lístky a hebká čokoláda? Můžou. A není to průšvih? Není. Když jsem poprvé zkoušela Erawan od značky Dusita, nevěřila jsem vlastnímu nosu. Jak je možné, že tak odlišné akordy žijí v jednotné harmonii? Pak jsem si vzpomněla na bílou čokoládu se zeleným čajem a také na balzám z kakaového másla s vůní zeleného čaje. Je to neobvyklá kombinace, ale funguje.

Slon v džungli pastelkami
Kresba parfumérky Pissary Umavijani k vůni Erawan.

Spojující linkou těchto protikladných tónů v Erawanu je hořkosladká šalvěj a čerstvé seno. Dohromady oscilují mezi bylinnou zelení a nasládlým kumarinem (trochu jako sušená levandule) a odtud už je to jen krok ke sladké vanilce. Vlastně je to stavba klasického žánru fougère jako například Caron pour un Homme. Z jedné strany akord šalvěje a sena rámuje vlhká svěžest konvalinek a ze druhé krémová, máslová lahůdka z vanilky a cedru, která připomíná barvu zralého obilí.

Recenze: Dusita Erawan Read More »

Recenze: Une Nuit Nomade Ambre Khandjar

Měli jste jako malí rádi lampionové průvody? Já si vzpomínám matně, ale do paměti se mi vryl pocit vzrušení z barevných světel a příjemný strach ze tmy, když jsem se pevně držela rodičů za ruku. Teď se k lampiónům vracím s vlastními dětmi. Sice jsem jim zbaběle pořídila svíčku na baterku, ale pořád cítím okouzlení z housenky světel, která se pomalu šine tmou.

Lampiony

Letos jsem si do průvodu vzala hřejivou Ambre Khandjar od Une Nuit Nomade. Je to přátelská, teplá vůně, která mi připomíná mihotavé světlo svíčky zářící do tmy z nitra barevného lampionu a radostný pocit ze setkání s přáteli. Máte-li chuť na typicky zimní vůni, ne příliš křiklavou, která se pohodlně usadí na šále a bude vám svítit na cestu při potulkách adventními trhy, jste tady správně.

Recenze: Une Nuit Nomade Ambre Khandjar Read More »

Recenze: Kerosene Fields of Rubus

V nedávném článku jsem psala o trendu sladkých, ovocných vůní s pačuli (neboli fruitchouli), které dominují policím současných parfumerií. Tato kdysi novátorská kombinace se během třiceti let stala vyčpělým klišé. Parfumér značky Kerosene, John Pegg, se ale nebojí použít otřepané téma a navléct ho do nových holinek. Když budete zkoušet Fields of Rubus, pořádné holinky budete potřebovat, jinak by vám, jak se říká v angličtině, mohly uletět ponožky.

Ostružiny

Představuju si to asi takhle. John Pegg se probírá hromadou vzorků a zdá se mu, že všechny voní stejně. Pak se nadechne a řekne: „Jo, vy chcete fruitchouli? Tak já vám dám fruitchouli!“ Vezme hromadu přezrálých malin, ostružin a švestek, natáhne si gumáky a pěkně to všechno rozšlape. Pak je nechá ještě chvilku na sluníčku, aby dostaly echt odér a dá to celé do trouby. Když se začne ovoce připékat ke dnu, vytáhne pekáč ven a přilije do něho litr oleje z pačuli. Míchá a čeká, co to udělá.

Recenze: Kerosene Fields of Rubus Read More »