Během pár dní se v listnatém lese za městem objevily výhledy. Jednu neděli byl les hustý, měděně zlatý a neprostupný. Další víkend je skrz něj vidět na všechny strany. Listí pod nohama vytvořilo hlubokou vrstvu, měkkou jak vínový pléd u nás na gauči. Přišel čas se zachumlat a užít si voňavé podzimní rituály.
Některé dny se přes nás přeženou takovým tempem, že je ani nestíháme prožít, natož ocenit. Nedávno jsem se po delší době na chvíli zastavila, abych se trochu ukotvila v přítomnosti (jak se říká v józe “tady a teď”) a abych si uvědomila, že přes všechny drobné starosti je můj život docela v pořádku. Spočítala jsem drobnosti, které mi během všedních dnů dělají radost. A našla jsem jich deset. Víc, než jsem čekala! Takže tady jsou. Možná máme některé společné.
Nedávno jsme slavili dědečkovy narozeniny. Byl to ohromně milý rodinný oběd. Děda byl dojatý a vytáhl i pár skvělých historek, třeba jak byl vyslaný do východního Německa, aby tam koupil podprsenku své šestnáctileté dceři. Na takovou oslavu jsem si vzala blankytně modré tričko a bílou sukni. Pak jsem otevřela skříňku s parfémy, abych vybrala vůni, která bude s mým outfitem ladit.
Když si oblečete lněné šaty, možná dostanete chuť na White Linen.
…
Pánské, dámské, vůně pro romantičky, vůně pro rebelky, na zimu, na léto, na večer. Máme tolik škatulek, do kterých parfémy řadíme. Ale proč? Nejsou parfémové kategorie zbytečně svazující? Pravda je, že nám pomáhají se ve vůních aspoň nějak vyznat. Na druhou stranu k nim pak přistupujeme s očekáváním, které nám brání si je na plno vychutnat.
Možná to máte v každodenním životě stejně. Jakmile dostihnete jednu věc, přemýšlíte, jak stihnout tu další. Ráno je třeba vypravit děti do školky, po cestě tam už myslím na to, co budu dělat jako první v práci, a jakmile dostanu pracovní úkoly pod kontrolu, přemýšlím, co budeme mít k večeři, kdy dám vyprat prádlo a kdy zavolám rodině. Během letošních Vánoc jsem z toho závodu na chvíli vystoupila. Jo, dny se dají trávit i jinak.
Snažím se to nižší tempo od té doby udržet, víc se soustředit na smyslové zážitky, pocity a dovolit si být občas líná. Zima je přece od toho, abychom nabrali sílu na další sezónu. A tady je pár zážitků, které mi nedávno pomohly zpomalit.
Běhání může navenek vypadat jako nuda nebo trapná dřina. Jenže v době, kdy nemůžeme jít na jógu, na pilates a často ani do práce je to asi jediný způsob, jak se zdravě hýbat a hlavně si zlepšit náladu.
Odpružené tenisky jsem si koupila už před několika lety, ale dřív jsem je provětrala jen příležitostně. Loni mě běhání konečně chytlo a zjistila jsem, že je to bezvadný sport pro milovníky vůní.
Když se staráte o malé děti, staré nebo nemocné lidi, může vás péče pohltit víc, než je příjemné. Občas se zdá, že nejsnazší způsob, jak přežít den, je upozadit dočasně svoje potřeby a věnovat se naplno práci. Když jste na to sami, je to dokonce jediná možná cesta.
Jsou dny, kdy toho pro mě moc nezbývá.
Zůstáváte na místě, hlavně mentálně. Nevaříte, co chcete, ale co budou jíst všichni, vstáváte a chodíte spát, když jdou ostatní. Velký respekt všem, kteří to dlouhodobě zvládají a ještě si udělají čas na seberealizaci. Já sama to moc neumím.
Co si pamatujete z dětství? Vzpomínky bývají plné emocí a vůně je spouštějí, jako když cvrnknete do domina. Máme štěstí, že mozek si nejvíc ukládá to hezké, a tak bývají vzpomínky na vůně z dětství uklidňující a plné nostalgie. Někdy jsou i odpovědí na otázku, proč tak milujeme svoje parfémy.
Když jsem o vzpomínkách na vůně přemýšlela, procházela jsem si v duchu místa a rituály, které si pamatuju, a vybavilo se mi překvapivě hodně. Vzpomněla jsem si dokonce i na pár nepříjemných vůní, jako třeba, když jsem na školním výletě ve tmě jeskyně rozmáčkla smrdutého brouka, nebo pach naftalínu ve skříni. Těmi vás ale nebudu strašit.
Od začátku minulého týdne si čtu poctivě články o tom, jak domácí izolaci využít ke svému prospěchu. Vím, jak si zařídit krásnou domácí pracovnu, co dělat s časem navíc a jak doma relaxovat.
Zdroj obrázků: Očicháno
I tak čtu příliš mnoho zpráv, pracuju na posteli s počítačem na klíně a odpočívám tak, že se otočím ke všem zády a tajně chroupu u kuchyňské linky čokoládu. A stejně každý den nějak zvládnu a držím si stabilní, i když mírně depresivní, náladu. Kromě toho jsem si po týdnu v domácí izolaci začala všímat několika pozitivních důsledků.
Myslím, že dnes je správný čas na malé nakupovací téma. Před Vánoci všude svítí vyzubené reklamy na růžové flakony a ani přes rok se na veřejnosti nemluví o vůních jinak než jako o výrobcích k prodeji. Snadno tak získáte pocit, že milovat parfémy je zábava pro toho, kdo na to má. A protože já to rozhodně nejsem, trochu jsem o tom přemýšlela. Opravdu je nutné pořád mávat platební kartou, když vás fascinují vůně? Doufám, že ne. Tady je pár nápadů, jak si je užívat, aniž byste do konce života museli jíst jen rohlíky.
1. Sežeňte si vzorky
Popisy parfémů ve mně probouzejí neskutečnou zvědavost. Hlavně niche značky si umí s příběhem vyhrát. Výhodné je, že k utišení zvědavosti stačí často přivonění ze vzorku. Na internetu můžete sehnat většinu vůní buď přímo od výrobce nebo od uživatelů diskuzních skupin. Jestli se vám vzorek líbí, vypotřebujte ho celý, než si objednáte flakon. Mockrát už se mi stalo, že mě vůně přestala bavit v průběhu dvou mililitrů.