Setkat se uprostřed zimy s čerstvou květinovou vůní je vzácný zážitek. Proto mě potěšilo, když se mi o Vánocích na stole objevil balíček a v něm několik cibulek s nasazenými pupeny. Stačilo jen čekat, až se v teple rozvinou.
Setkat se uprostřed zimy s čerstvou květinovou vůní je vzácný zážitek. Proto mě potěšilo, když se mi o Vánocích na stole objevil balíček a v něm několik cibulek s nasazenými pupeny. Stačilo jen čekat, až se v teple rozvinou.
Když jsme se po pár dnech vrátili z návštěv, doma mě překvapily tyhle roztomilé jarní kvítky. Vypadají něžně, ale voní tak opojně, že kdybych je neviděla, představila bych si obrovský květ z tropické džungle.
Občas v místnosti zachytím jemnou vůni podobnou růži. Nejdřív jsem si myslela, že je to parfém, ale ukázalo se, že z dálky voní moje hyacinty svěže a delikátně jako jarní kvítky v orosené trávě. Čerstvě rozvité květy vyzařují také pudrovou vůní podobnou fialkám. Když zabořím nos do květenství, abych si přivoněla z blízka, vůně je mnohem těžší, omamnější a trochu nahnilá, indolická. Právě ta lehká nahnilost je to, co láká na květ hmyz, a chápu, že pro hyacinty je to důležitější, než se zalíbit mně.
Kromě toho je cítit zelený konvalinkový tón, vlhká tráva a sladká, olejnatá vůně typická pro bílé květy jako je jasmín nebo narcisy. Jak květy postupně odkvétají, sladký nektarový tón mizí a vystupuje stále ještě příjemná vůně, která připomíná vlhkou slámu a podzimní hlínu.