Po dlouhé přestávce jsem se začala vracet do Skotska. Miluju studené moře. Pobřeží na sever od Česka nejsou ideální na letní plážovou dovolenou, ale mají své zvláštní kouzlo. Na pláži jste téměř sami, vítr vám servíruje mořskou vůni přímo pod nos a můžete se kochat nekonečným obzorem, který neruší vůbec nic.
Nedávno jsem stála na břehu skotského ostrova Arran. Vítr mi foukal vlasy do obličeje, chvílemi pršelo a moře přehlušilo všechny ostatní zvuky. Vdechovala jsem z plných plic svěží vzduch a říkala jsem si, jak je pro mě těžké si tenhle zážitek vybavit zpátky v Česku, v kotlince, kde si pro podobný pocit musíte vylézt někam na rozhlednu v horách.
Možná je to tím, že pravá přímořská atmosféra je lahůdka pro víc smyslů. Když stojím na pláži, hraju si tak, že přenáším pozornost z jednoho vjemu na druhý, aby mi nic neuniklo.
Dívám se do dálky na třpytivou hladinu, která kontrastuje s hladkým pískem. Poslouchám rytmus vln, šumění větru v trávě a racky nad hlavou nebo cinkání lan o stěžně plachetnic. Teplý písek prosýpám mezi prsty. Čichali jste někdy u moře k mokrým kamenům? S vyplavenými řasami a slaným vzduchem tvoří tu pravou mořskou vůni.
Do obrazu skotského pobřeží patří ještě zlaté květy hlodaše západního, trnitého keře s úžasnou, kokosovou vůní. A taky smažené ryby a hranolky z blízkého bistra. Jejich vůně se možná nehodí do letáčku pro turisty, ale je autentická.
Když se vrátím z dovolené, vždycky ještě chvíli cestuju doma nad fotkami. Ale uprostřed města se jen těžko dokážu přenést do obrovského volného prostoru u moře. Je to stejné, jako když je vám horko a chcete si představit, že je vám zima.
Přiznávám, že jsem zkoušela všechno možné, od hledání toho pravého mořského parfému až po námořnické doplňky do bytu. Zatímco zkoušení mořských vůní je aspoň zábava, modrobílé dekorace v městském bytě v Česku působí jenom zoufale. Nejspíš je to tak dobře. Každé krásné místo má svoji atmosféru, kterou můžeme zažít jenom tam. O to větší hodnotu takové zážitky mají.