Co si pamatujete z dětství? Vzpomínky bývají plné emocí a vůně je spouštějí, jako když cvrnknete do domina. Máme štěstí, že mozek si nejvíc ukládá to hezké, a tak bývají vzpomínky na vůně z dětství uklidňující a plné nostalgie. Někdy jsou i odpovědí na otázku, proč tak milujeme svoje parfémy.
Když jsem o vzpomínkách na vůně přemýšlela, procházela jsem si v duchu místa a rituály, které si pamatuju, a vybavilo se mi překvapivě hodně. Vzpomněla jsem si dokonce i na pár nepříjemných vůní, jako třeba, když jsem na školním výletě ve tmě jeskyně rozmáčkla smrdutého brouka, nebo pach naftalínu ve skříni. Těmi vás ale nebudu strašit.
Doma to vonělo tím, co bylo zrovna v troubě.
Odpolední káva s buchtou byla (a pořád je) centrálním okamžikem dne. Pamatuju si vůni ořechové bábovky, máslové cukroví a taky ostrý zvuk vrčícího kafemlýnku s parádní vůní čerstvě namleté kávy.
Před pár dny jsem si navršila na vafli jogurt a jahodový džem. Připomnělo mi to rozmačkané jahody ze zahrady u rodičů smíchané se smetanou, to bývala luxusní letní lahůdka.
Vybavuju si taky typicky čistou vůni pracího prášku a horké bavlny, když moje maminka sebrala všechnu sílu a pustila se do žehlení obrovské hromady prádla. Nebo když rozehřála mandl a protáhla jím povlečení.
Pamatujete, jak dřív voněla plastelína?
Nedávno jsem si ji koupila, abych si tu vůni připomněla, ale už není, co bývala. Dřív voněla jako kamínky a citrusy, něco jako Terre d’Hermes. Dneska je lepší koupit si Play-Doh, které voní sladce a hřejivě jako zralé obilí. Svou vůni měly taky voskovky, křídy a lepidlo Herkules, kterým jsme opatlávali různé školní výtvory.
Luxusní parfémy jsem objevila mnohem později.
Když jsem si jako malá přisunula židli tak, abych se dostala do maminčiny toaletní skříňky, objevila jsem dřevěnou věžičku s bulharským růžovým olejem. Nejspíš ho ale nenosila.
Později měla vykřičník Exclamation a to je vůně, kterou s ní mám spojenou. Věděli jste, že Exclamation vytvořila parfumérka Sophia Grojsman? Mamka měla vždycky dobrý vkus.
Milovala jsem kokosovou vůni opalovacího mléka Sahara a pamatuju si to vzrušení, když se na okraji vany objevil průhledně oranžový dětský šampon Ultra Doux s božskou meruňkovou vůní. Podobnou euforii jsem zažívala, když se po revoluci začala v ulicích města objevovat západní auta.
Skleník založil moji zálibu v zelených vůních.
Rostliny v zeleninovém skleníku na jaře začínaly nenápadně. Pár lístků a spousta voňavé hlíny. Za pár měsíců zabraly všechen prostor, a když jste zalívali, byli jste po kolena mokří, protože voda z listů kapala všude kolem. Ale ta vůně za to stála.
Kromě toho si pamatuju posečenou trávu, seno, piliny při řezání dřeva a košík plný ohmataných hub. Pančáka přece musíte vždycky zmáčknout, abyste viděli, jestli zmodrá.
Můj pradědeček voněl mýdlově.
Každý večer se poctivě drhnul, i když trávil většinu dne v obýváku. Byl tak zvyklý z autodílny. Bydlel ve velkém domě plném elegantního předválečného nábytku a jeho sekretář voněl dřevem a léky, podobně jako myrha v základu Hermes Myrrhe Eglantine.
Na zahradě měl dílnu se soustruhem a v garáži vypulírovaného Rapida. Jeho zahradu s fialkami, narcisky a vůní šmíru mi připomněla Tauerova vůně Hyacinth and a Mechanic.
Jaké vůně si pamatujete vy? Možná vám vaše oblíbené parfémy taky připomínají něco z dětství. Jsem zvědavá na vaše vzpomínky.