Zahrady severu

Jezdili jste jako malí na hory v létě? Pro mě byly Krkonoše, Jizerky nebo Orličky vždycky místem na lyže a jinak jsem o nich ani nepřemýšlela. Jejich letní atmosféra mě ale poslední dobou přitahuje mnohem víc. V zemi bez moře jsou horské oblasti ideálním místem, kam se schovat před horkem. A díky přívětivému klimatu může i věchýtek jako já vyrazit na tůru a ve skalách si připadat jako dobyvatel Himaláje. Baví mě hledat stopy historie v pohraničních oblastech a skryté čichové poklady uprostřed hlubokých lesů.

Zahrady severu

Grulichovo alpinium v Sedloňově

V Orlických horách v polském pohraničí jsem objevila dvě úžasné soukromé zahrady, které jsou nádherné pro oči i nos. První z nich leží na české straně, v Sedloňově blízko Deštného. Je to zahradní miniatura horské krajiny plná rostlin z celého světa. Na mapě ji najdete jako „Grulichovu skalku“, což působí dost komicky v porovnání s obrovskou rozlohou zahrady. Říkat tomuhle „skalka“ je jako nazývat lány levandule v Provence záhonkem.

Alpinium Sedloňov

Horolezec Jaromír Grulich a jeho žena Miluše vybudovali na pozemku kolem domu a na přilehlé skále obdivuhodné alpinium s jezírky, mokřady, lesním porostem, horskou klečí a bylinami ve skalních puklinách. Jaromír Grulich si přivážel semínka ze svých cest a pěstoval z nich byliny i stromy. Obnažil skálu za domem a z lana na ní sázel smrčky. Dnes v zahradě rostou i vzácné druhy, které se v přírodě téměř neobjevují. Od roku 2009, kdy majitel zemřel, se o zahradu stará paní domu sama.

V sedloňovské zahradě kvetou rostliny od jara až do podzimu, ale pro čichový zážitek bych doporučovala teplé léto. Horko naplno rozvíjí všechny vůně. Okolo jezírek ucítíte zeleno-vodní vůni vlhkého lesa, užijete si seno a lesní jahůdky. Výš na skále se vznáší vůně sluncem prohřátého jehličí a lučních kvítků. Zkrátka parádní hory v kostce.

Japonská zahrada v Jarkówě

Jen pár kilometrů za hranicemi v Polsku je další skvost, japonská zahrada v obci Jarków. Jak se píše na informační tabuli, zahrada vznikla z vášně majitele Edwarda Majchera. Za pomoci své ženy proměnil tisícimetrový pozemek v tradiční zahradu plnou bonsají a květin s odpočinkovými koutky, vodopády, soškami a bambusovými prvky. Ať namíříte foťák kamkoliv, budete mít krásnou fotku, zahrada je totiž dokonale vizuálně vyladěná.

Japonská zahrada v  Jarkówě

Nejlepší je navštívit Jarków v květnu a červnu, kdy je v plném květu. Teď v létě je kvítků méně. Ve vzduchu se vznáší vůně čistého horského vzduchu s příměsí vlhké zeleně. Bohaté trsy bílých lilií přitahují pozornost zvláštní kombinací nasládlého vlhka a peprné kořenitosti. Kamenné říčky provázejí kolemjdoucí suše minerální vůní oblázků. Posadíte se na dřevěnou lavičku, posloucháte šumění potůčku a můžete v klidu snít.

Obě zahrady proměňují přírodu v umělecké dílo. Fascinuje mě dlouhotrvající zápal a pracovitost jejich majitelů. Zahrady vyžadují nekonečnou trpělivost a odolnost vůči neúspěchu, výsadba stromů ve skalách a tvorba citlivých bonsají obzvlášť. Obě místa jsou důkazem, jakou sílu má lidská schopnost se pro něco nadchnout, nenechat se odradit a tvořit.

Máte-li nějaký tip, kam vyrazit za vůněmi, podělte se.