9 věcí, co zlepší den a nestojí nic

Ochladilo se, vytáhla jsem podzimní bundu a z kapsy se mi vysypal zapomenutý poklad z léta – mušle, mořem ohlazená sklíčka a písek (ano, nosila jsem v létě bundu, protože být v létě pěkně v chládku u moře je nejkrásnější). Udělalo mi to takovou radost! Takových drobností, co umí zlepšit náladu, je vůbec dost. Tak tady je devět z nich.

Sezónní výzdoba z divokých rostlin

1. Parfémy v okolí

Nedávno jsem čekala v Praze na nádraží na vlak. Nástupiště plné, spousta nedočkavých lidí s obrovskými kufry. Stoupla jsem si tam, kde byla trocha volného prostoru. Najednou cítím dobře známou vůni: Hypnotic Poison. Rozhlédla jsem se a otypovala dámy v okolí, která by to tak mohla být. Pak jsem udělala dva kroky doprava, abych stála víc po větru. Nechtěla jsem být úplně divná a dámu očichávat příliš zblízka, tak jsem jen stála pár kroků za ní a užívala si tu vůni. 

2. Ranní nebe

V létě nemám moc šanci si východ slunce užít, ale říjen je pro mě ideální čas. Vstávám teď ještě za tmy a když odvádím děti do školy, na obloze je parádní divadlo – růžová, zlatá, modrá, jak ty nejkrásnější šaty z Třech oříšků pro Popelku. Jakmile vyjdu ven, instinktivně se zhluboka nadechnu. Chladný ranní vzduch mi okamžitě zvedá náladu. 

3. Čaj z hezkého hrnku a v klidu

Už roky to pro mě není vůbec samozřejmé – nalít si čaj nebo kafe do oblíbeného hrnku a v klidu si ho vypít. Mám totiž děti a taky internet v mobilu. V klidu fakt neznamená při objednávání obědů, čtení děsivých zpráv nebo prohlížení krásnějších, bohatších a úspěšnějších lidí na sítích. Když už si kupuju ten dobrý čaj, tak si dávám pozor, abych ho pila a přitom třeba koukala z okna nebo někam dovnitř do sebe.

Sezónní ozdoba - šišky, kaštany a šípky

4. Sezónní ozdoba na stole

Letní květiny z louky do vázy, kaštany a šípky na podzim nebo šišky s lišejníky v zimě. Ozdob je venku plno v každém ročním období. Je třeba je jen nasušit a vymyslet, co s nimi. To je trochu těžší než ozdoby koupit, zvlášť pro moje ne úplně šikovné ruce. O to větší radost mám, když se to povede.

5. Diskuze o snech a přáních

Vezla jsem děti na výlet, od kterého neočekávali nic než nekonečnou nudu. Já nadšená z přírody kolem, ony někde ve svých myšlenkách. A najednou padla otázka: Mami, co bys dělala, kdybys měla nekonečně moc peněz? Byla z toho dlouhá diskuze o snech a přáních. A mně se moc líbilo poznat děti z trochu jiné stránky. 

6. Neužitečná činnost

Dělat něco jen tak s vědomím, že to není vůbec k ničemu užitečné pro mě bylo vždycky těžké. Za lásku k parfémům jsem se spíš trochu styděla. Až můj muž mě naučil, že je to víc než v pořádku. Před víkendem se mě třeba ptal co budu dělat, a když jsem mu to vyjmenovala, řekl: “Ale co budeš dělat jen tak pro sebe?” Tak jsem se do toho pustila. Přerovnávám si kosmetiku, dívám se na videa ze švédských pekáren (The Scandinavian Fika, doporučuju!) nebo sedím jen tak na sluníčku se zavřenýma očima. Jde to a je to hodně fajn. 

Sbírka poezie v městské knihovně

7. Knížky z knihovny

Knihovny jsou vůbec takové kouzlo. Zaplatíte stovku za celý rok a můžete si půjčovat kolik chcete. Když si moje děti nedávno odnášely štos knih o dinosaurech, vlajkách, šelmách, tvoření a králičcích, ptaly se mě několikrát, jestli si to jako opravdu můžeme vzít všechno domů. Naše městská knihovna je plná levných detektivek a romantických slaďáren, ale i tam se dají najít poklady, se kterými se ráda zachumlám pod peřinu. Třeba Ewald Arenz, Alexandra Potter nebo David Nicholls.

8. Procházky za každého počasí

Tohle opakujou všichni psychologové i trenéři a je to pravda. Jít ven je lék skoro na všechno. Když jsem bydlela ve velkém městě a do přírody to bylo daleko, našla jsem si vždycky nějakou záminku. Třeba jsem si četla o místní architektuře a pak jsem se šla na ten dům podívat. Ještě radši ale chodím někam, kde jsou stromy. Jak se mění roční období, vypadá to tam pokaždé jinak. A po návratu domů chutná teplý čaj z krásného hrnku (viz bod 3) ještě lépe. 

9. Deník s hezkými zážitky

Tenhle typ deníku si píšu už pár let. Někdy do něj píšu často, jindy několik měsíců nic. Píšu do něj, co mě potkalo hezkého, kde jsem se strašně moc zasmála nebo která knížka mě bavila. Je moc příjemné listovat v něm zpátky. Zjistila jsem díky tomu, že loňský únor nebyl zas tak zlý, jak jsem čekala, zažila jsem totiž dohromady čtyři fakt pěkné věci. A to je na únor dost nadstandardní skóre. 

Mušle a sklíčka vyplavená z moře