V posledních týdnech je pro mě dost obtížné prožívat čistou radost. Říkám si ale, že o to důležitější je nepřestávat, protože humor a hezké zážitky nám dávají sílu. Místo čtení zpráv se snažím raději přemýšlet o vůních. Když si potřebuju odpočinout, schovávám se před skutečností do fantazie a vůně mi při tom dělají výborného průvodce.
Máte-li jako já pocit, že byste občas nejraději utekli do jiného světa, zvu vás teď pootevřenou brankou do tajemné zahrady. Je divoká, hustě zarostlá a plná rudých růží. Vytvořil ji skotský parfumér Euan McCall pro svou značkou Jorum Studio a pojmenoval ji Nectary.
Elegantní, kultivovaná, kořeněná, dřevitá a zároveň průzračná. Agar Ébène je krásným příkladem spojení minimalistické estetiky Hermessence a dekadentnějšího stylu Christine Nagel. Je to vůně pro dámu, která rozliší vidličku na ústřice od vidličky na dezert, ale když někdo u stolu začne mluvit o klimatu, nebojí se říct pěkně na rovinu, že to je “úplně na hovno”.
První dojem je šťavnatý – pomerančovo-broskvový, hladce zelený. Jestli jste někdy ochutnali džem ze smrkových výhonků, víte, že mladé jehličí má překvapivě ovocnou vůni. V Agar Ébène právě tento tón na pomezí ovoce a mladého jehličí najdete. Místo cukru je ale obalený v kouři, dřevu a kůži.
Na Ricarda Ramose, jinak žijícího ve španělské Granadě, jsem čekala v brněnském Doteku Slunce už nějakou chvíli. Dorazil se zpožděním a otřesený z nehody na dálnici, do které se jen zázrakem nepřipletl. Hned, jak otevřel dveře, bylo jasné, že s ním bude zábava. Klobouk široký stejně jako jeho úsměv, jiskry v očích. Okamžitě se zorientoval a převzal kontrolu. “Moc se omlouváme, bylo to strašidelné, ale teď jsme tady. Voní to tu nádherně, to je první, čeho si všímám. Vy na mě čekáte? Tak pojďme na to.”
Pro „obyčejnou“ milovnici parfémů jako jsem já je setkání s parfuméry vždycky svátek. Potřeseme si rukou a vyměníme pár slov o tom, jaká byla cesta a jak to tady máme krásné. Pak už se jde přímo k věci. Jak čas plyne začínám vnímat linku mezi osobností tvůrce a jeho vůněmi. Začínám rozumět stylu, motivům a inspiraci. Taky je pak snadnější rozpoznat parfumérský rukopis v každém parfému.
V poslední recenzi loňského roku jsem si pochvalovala, jak se mi podařilo udělat si názor na vůni bez informací a předsudků, naostro jen z neznámého vzorku. S parfémem Murmur od české značky Pigmentarium to mám naopak. Nejdřív jsem poznala usměvavého a srdečného parfuméra Jakuba Hiermanna a až pak jsem si pořádně vyzkoušela jeho nejnovější vůni. Co budu dělat, když se mi nebude líbit? Ptala jsem se sama sebe. Naštěstí si nemusím odpovídat. Murmur je vážně dobrý.
Teplo lidského těla, pokoj obložený panely z mahagonového dřeva, oheň v krbu a tlumené světlo. Murmur působí intimně, konejšivě a lehce záhadně. Jeho složky do sebe zapadají bez viditelných hranic jako bezešvé spodní prádlo. Všímám si kulaté ambry, náznaku gumového oudu, obláčku kadidlového kouře a kůže z řemenů nového sedla. Nejvíc ale z pokožky sálá tajemné, orientální pižmo.
Za čtrnáct dní se stěhujeme. Do bytu, ve kterém zedníci právě vybourali nejen ty dveře, které vybourat měli, ale i ty ostatní. V současném bytě máme mezi krabicemi úzké cestičky a začíná období nekonečného hledání. Kdo to zabalil a kam, tohle už jsem sbalila a teď to potřebuju, jenže je to úplně vespod. V tomhle prostředí dnes voní Kurkdjianův Oud Satin Mood, okouzlující vůně orientální princezny. Jedno stříknutí provonělo celou místnost a dodává mému kartonovému království kapku palácové noblesy.
Oud, neboli agarové dřevo, umí být kouřové, animalické i medicinální zároveň, často balancuje na hranici příjemnosti a pro někoho může být jeho temná asfaltovost až moc. Vůně značky Maison Francis Kurkdjian jsou většinou pravý opak – čisté, vzdušné a i ty orientální mají odlehčený charakter. Oud v Kurkdjianově interpretaci tak voní neobvykle hebce a měkce. Svojí čistotou a jemností je příjemný i evropskému nosu, přesto si zachovává sílu a kouzlo orientálního parfému.
Když promnete mezi prsty květ růže nebo tulipánu ucítíte hebký, měkký a malinko vlhký povrch. Je to podobný pocit jako pohladit samet po vlase nebo se dotknout matných koupelnových dlaždic. Takovou delikátní květinovou hebkost cítím z Precious Oud, vůně, která evidentně klame názvem. Oud, pokud je vůbec přítomen, hraje jen podpůrnou roli.
Sladká a jemná jako jahody se smetanou, Precious Oud je vůně měkké bílé květiny. Nejvýraznější je vůně tuberózy v kombinaci s jasmínem. Je tady oproštěná od všech živočišných a máslových tónů reálné květiny, spíš než charakteristická tuberóza je to tedy bílá květina obecná. Zůstává z ní jemnost a čistota bílé výšivky s hladkostí mléčného dezertu.
Živočišnou stránku bílých květů nahrazuje v základu náznak hrubé kůže a motorového oleje, což může být právě nesmělá přítomnost oudového akordu. Trocha štiplavého kadidla celek příjemně vyrovnává a dává vůni kapku čarodějnické energie. V základu nicméně udává tón hřejivé santalové dřevo, vanilka a sirupová ambra, které vedou kompozici směrem k vůním typu kašmírové deky.
Je to lineární parfém, během dne se nijak zvlášť nevyvíjí. Jeho silnou stránkou je celodenní výdrž a naprostá zdvořilost. Rozhodně to není žádná čichová výzva, jak by se dalo od spojení oudu s tuberózou čekat. Precious Oud je velmi milý, elegantní a ženský parfém, ve kterém se cítím hezčí. A to je všechno. I když mám tendenci utrácet za náročnější vůně, většinu dní stejně nemám čas je naplno prožívat a ráno sáhnu po jednodušším kousku, který mě zvelebí, ale neruší. Precious Oud zkuste, pokud chcete prostě hezky vonět a máte rádi sladší květinově dřevité vůně s orientálním charakterem.