Není nic všednějšího než úterý na konci ledna. Lezavá zima, tma uprostřed odpoledne a před námi i za námi dlouhá řada úplně stejných dní. Vůně umí z takhle obyčejného dne vykouzlit něco speciálního. Jenže síla výjimečnosti je právě v tom, že se neopakuje každý den. Jak tedy voní ty mezičasy? Čichové zážitky jsou naštěstí připraveny kdykoliv, jen je třeba si jich všimnout. Zkusila jsem si zpestřit jedno obyčejné lednové úterý cíleným vnímáním vůní, které mi přišly do cesty.
Instantní káva
Mně to vlastně nechutná, ale když v kuchyni je, piju instantní kávu dost často. Její štiplavá, mírně kyselá a spálená vůně je intenzivnější než jakákoliv jiná, spolehlivě mě praští do nosu a zaplní všechny čichové buňky. Výhodou je, že ji můžu zalít jen šedesátistupňovou vodou a hned vypít, takže nemusím čekat, až vychladne, dělat něco jiného a pak ji pít studenou.
Přebalování
Pro bezdětné to může být těžké pochopit, ale mně ta vůně u vlastního miminka vůbec nevadí. Není to o nic horší než švýcarskými sýry naládovaná lednička. Podobný indolický tón se taky objevuje třeba v čerstvých hyacintech a narciskách. Navíc, jakmile jsem z nejhoršího venku, přijdou na řadu krásně voňavé mastičky.
Pára v koupelně
Kdo znáte parní saunu, tak víte. Vlhká, minerální vůně horké vody a vůně rozehřátého dřeva v kombinaci s mýdlem působí ozdravně a relaxačně. Zvlhčuje sliznice a najednou se člověku krásně dýchá. Uprostřed zimy, kdy jsme stažení vrstvami svetrů a šál, je hluboký nádech obzvlášť potřeba.
Mrazivý vzduch
V jasných mrazivých dnech bývá vzduch neobvykle čistý a takový prázdný. Nadechnete se a cítíte ten prostor v sobě. Nevoní vlastně nijak, ale i tak přitahuje pozornost k čichu. Párkrát se nadechnu opravdu zhluboka a představuju si, jak mě ten zimní vzduch prosvětluje.
Plastelína
Dobře si pamatuju vůni plastelíny z dětství, byla citrusová a zemitá. Ta dnešní voní úplně jinak, ale stejně charakteristicky. Sladce vanilkovo-obilná modelína mi připomíná sluncem prohřáté pole na konci léta. Nemáte-li děti, kupte si jeden kelímek jen tak pro ten pocit v ruce a pro tu vůni.
Růžová voda
Naučila jsem se na ni před pár lety a od té doby ji používám kdykoliv už nevím, co se sebou, a říkám si, že by bylo lepší vystřelit se do vesmíru. V tu chvíli jdu a postříkám si celý obličej. Nechápu, jak to funguje, ale je to opravdu lepší než samotná voda. Zajímavé je, že od každé značky voní trochu jinak. Ta moje je lehce citrusová, medová a připomíná mi malou dřevěnou lahvičku s bulharským růžovým olejem, kterou jsem kdysi objevila v maminčině skříni.
Jak voní obyčejný den vám?