Recenze

Recenze: Van Cleef & Arpels Moonlight Patchouli

Niche parfumérské domy často dávají svým vůním názvy podle dominantní složky. Zákazníci se tak v nabídce lépe orientují. Kdo má rád květiny, jde hned k vůni Rose atd., kdo chce temnější kompozici, zbystří u Bois de něco.

Siluety koček na střeše v noci
V otevřeném okně vlají záclony a vy pozorujete měsíc na obloze a siluetu kočky na sousední střeše. Zdroj obrázku tady.

Občas je ale takové zjednodušení na škodu –⁠ třeba u Moonlight Patchouli. Čekala jsem totiž pořádnou dávku vyvítečeho a ono ho tam zas tolik není. Po prvotním zklamání jsem ale objevila, že tato vůně má na víc. Úplně by stačilo, kdyby se jmenovala jen Moonlight (tedy měsíční světlo) a zbytek nechala na fantazii.

Recenze: Van Cleef & Arpels Moonlight Patchouli Read More »

Recenze: Kerosene Unknown Pleasures

Do cukrárny u nás na kopci může teď vstoupit jen jeden zákazník. Ostatní čekají před obchodem. Fronta bývá dlouhá, udržujeme rozestupy. Děti se navzájem trochu šťouchají, moje čtyřletá holčička se mi věší na ruku a okopává kolečka bráškova kočárku. „Jakou si dáte?“ Ptá se maminka dětí, co stojí za námi:„Jé, děcka, já už cítím kokosovou.“ Usmívám se pod rouškou. Tak daleko to z cukrárny nevoní. A kokosovou stejně nemají.

Karamelová zmrzlina

Bezpečné dva metry před nimi ale stojím já s Unknown Pleasures, intenzivní gurmánskou vůní, která pronikne i skrz roušku. Parfumér John Pegg, který za značkou Kerosene stojí, je zvyklý dělat věci na plno, a když má být Unknown Peasures gurmánka, tak jí je až na dřeň.

Recenze: Kerosene Unknown Pleasures Read More »

Recenze: Boucheron Patchouli d’Angkor

Drobná rozcuchaná dáma s odřenou koženou bundou. Ráno se chystá ven a očima se prochází po lahvičkách na komodě. Nakonec se zastaví u té největší a nejtěžší. Patchouli d’Angkor. Pačuli v názvu je dost zavádějící. Tahle vůně je především hebký, solární jasmín na zemitém základu. K té dámě by se hodila náramně.

Boucheron Patchouli d'Angkor

Začátek na mě dělá dojem rozčesaných vlasů. Zacuchané konečky pod kartáčem vydávají praskavý zvuk a postupně jsou hladší a hladší, až jimi kartáč snadno proklouzne. Tu hladkost cítím i v Patchouli d’Angkor, vytváří ji jasmín v kombinaci s hruškou a vanilkou. V tu chvíli mi připomíná vůni rtěnek, řasenek a pudříků. Časem se do popředí dostává základ s guajakovým dřevem, pačuli a pižmem. Pačuli je velmi decentní, žádná hippie mánie. Voní jako jabloňové větvičky na začátku jara i s trochou mechu a vlhké hlíny. Cítím taky příjemný gumový tón, jako když přivoníte k růžovému poníkovi s vlnitou hřívou.

Recenze: Boucheron Patchouli d’Angkor Read More »

Recenze: Heeley Verveine d’Eugene

Můžu za to, že mi tolik parfémů připomíná vůni vína? Některé voní jako červené, s tóny dubových sudů, kouře a gumy nebo pečeného ovoce. Parfémy s citrusy, zelenými lístky nebo kosatcovým máslem mi připomínají babí léto uprostřed vinohradu se sklenicí vychlazeného bílého. Mám štěstí, že jsem se v takové situaci jednou octla, a často si říkám, že přestěhovat se na jih Moravy bylo docela dobré rozhodnutí.

Impresionistický obraz zahrady
Edmund William Greacen: V zahradě slečny Florence, 1913.

Nedávno jsem se chystala v brněnské kavárně napít ze sklenice s pálavou, když mě zarazila její vůně. To je přece verbena od Jamese Heeleyho! Něžná, inteligentně optimistická a zelená vůně citrusů a kvítků. Verveine d’Eugéne je můj favorit, když dojde na svěží vůně. Nemyslím si, že by byla velmi inovativní, ale je harmonická a extrémně příjemná. Od ostatních citrusových vůní ji odlišuje to, že působí měkce, nasládle a konejšivě.

Recenze: Heeley Verveine d’Eugene Read More »

Recenze: Pigmentarium Murmur

V poslední recenzi loňského roku jsem si pochvalovala, jak se mi podařilo udělat si názor na vůni bez informací a předsudků, naostro jen z neznámého vzorku. S parfémem Murmur od české značky Pigmentarium to mám naopak. Nejdřív jsem poznala usměvavého a srdečného parfuméra Jakuba Hiermanna a až pak jsem si pořádně vyzkoušela jeho nejnovější vůni. Co budu dělat, když se mi nebude líbit? Ptala jsem se sama sebe. Naštěstí si nemusím odpovídat. Murmur je vážně dobrý.

murmur

Teplo lidského těla, pokoj obložený panely z mahagonového dřeva, oheň v krbu a tlumené světlo. Murmur působí intimně, konejšivě a lehce záhadně. Jeho složky do sebe zapadají bez viditelných hranic jako bezešvé spodní prádlo. Všímám si kulaté ambry, náznaku gumového oudu, obláčku kadidlového kouře a kůže z řemenů nového sedla. Nejvíc ale z pokožky sálá tajemné, orientální pižmo.

Recenze: Pigmentarium Murmur Read More »

Recenze: Kerosene Black Vines

Nejlepší způsob, jak se seznámit s novým parfémem, je přistupovat k němu bez předsudků a doprovodných informací. Když o něm nic nevíte, musíte se spolehnout jen na svůj nos. To se mi podařilo právě s Kerosene Black Vines. Do ruky se mi dostala obálka se vzorky pro mě neznámé značky a toto byl první, který jsem vytáhla. Na první přičichnutí mě vůně příjemně překvapila, čichala jsem dál a hledala, co je v tom za kouzlo. Proč voní tak familiérně a přitom jinak? Který génius tohle vytvořil a jak to, že ho neznám?

Lékořice
Kořen lékořice

Pak jsem si myslela, že cítím višňové pralinky v hořké čokoládě. To je dobrý důkaz toho, jak marná jsem při rozpoznávání složení bez nápovědy. Black Vines je totiž magická vůně lékořice, vánočního koření a zasněženého lesa. Na svou omluvu dodávám, že temně ovocný tón i hořkost čokolády tam cítím pořád. Není to ale jen tak nějaký gurmánský parfém. Je hodně odvážný a málo sladký, žádný líbezný dortík. Spíš si představte léčivý nápoj namíchaný tajemnou lesní bytostí, hořký lektvar, který vás zachrání před umrznutím ve sněhu.

Recenze: Kerosene Black Vines Read More »

Recenze: Dusita Erawan

Můžou být v jedné vůni zároveň orosené lístky a hebká čokoláda? Můžou. A není to průšvih? Není. Když jsem poprvé zkoušela Erawan od značky Dusita, nevěřila jsem vlastnímu nosu. Jak je možné, že tak odlišné akordy žijí v jednotné harmonii? Pak jsem si vzpomněla na bílou čokoládu se zeleným čajem a také na balzám z kakaového másla s vůní zeleného čaje. Je to neobvyklá kombinace, ale funguje.

Slon v džungli pastelkami
Kresba parfumérky Pissary Umavijani k vůni Erawan.

Spojující linkou těchto protikladných tónů v Erawanu je hořkosladká šalvěj a čerstvé seno. Dohromady oscilují mezi bylinnou zelení a nasládlým kumarinem (trochu jako sušená levandule) a odtud už je to jen krok ke sladké vanilce. Vlastně je to stavba klasického žánru fougère jako například Caron pour un Homme. Z jedné strany akord šalvěje a sena rámuje vlhká svěžest konvalinek a ze druhé krémová, máslová lahůdka z vanilky a cedru, která připomíná barvu zralého obilí.

Recenze: Dusita Erawan Read More »

Recenze: Une Nuit Nomade Ambre Khandjar

Měli jste jako malí rádi lampionové průvody? Já si vzpomínám matně, ale do paměti se mi vryl pocit vzrušení z barevných světel a příjemný strach ze tmy, když jsem se pevně držela rodičů za ruku. Teď se k lampiónům vracím s vlastními dětmi. Sice jsem jim zbaběle pořídila svíčku na baterku, ale pořád cítím okouzlení z housenky světel, která se pomalu šine tmou.

Lampiony

Letos jsem si do průvodu vzala hřejivou Ambre Khandjar od Une Nuit Nomade. Je to přátelská, teplá vůně, která mi připomíná mihotavé světlo svíčky zářící do tmy z nitra barevného lampionu a radostný pocit ze setkání s přáteli. Máte-li chuť na typicky zimní vůni, ne příliš křiklavou, která se pohodlně usadí na šále a bude vám svítit na cestu při potulkách adventními trhy, jste tady správně.

Recenze: Une Nuit Nomade Ambre Khandjar Read More »

Recenze: Kerosene Fields of Rubus

V nedávném článku jsem psala o trendu sladkých, ovocných vůní s pačuli (neboli fruitchouli), které dominují policím současných parfumerií. Tato kdysi novátorská kombinace se během třiceti let stala vyčpělým klišé. Parfumér značky Kerosene, John Pegg, se ale nebojí použít otřepané téma a navléct ho do nových holinek. Když budete zkoušet Fields of Rubus, pořádné holinky budete potřebovat, jinak by vám, jak se říká v angličtině, mohly uletět ponožky.

Ostružiny

Představuju si to asi takhle. John Pegg se probírá hromadou vzorků a zdá se mu, že všechny voní stejně. Pak se nadechne a řekne: „Jo, vy chcete fruitchouli? Tak já vám dám fruitchouli!“ Vezme hromadu přezrálých malin, ostružin a švestek, natáhne si gumáky a pěkně to všechno rozšlape. Pak je nechá ještě chvilku na sluníčku, aby dostaly echt odér a dá to celé do trouby. Když se začne ovoce připékat ke dnu, vytáhne pekáč ven a přilije do něho litr oleje z pačuli. Míchá a čeká, co to udělá.

Recenze: Kerosene Fields of Rubus Read More »

Recenze: Hermes Myrrhe Eglantine

První slovo, které mě nad Myrrhe Églantine napadlo, bylo „zdvořilá“. Jenže říct dnes o vůni tohle je spíš urážka než pochvala. A já to myslím v dobrém. V čem se ta zdvořilost tedy skrývá? Především v delikátnosti, vytříbenosti a propracovanosti. V její společnosti mám potřebu se narovnat a mluvit spisovně. Navíc jsem zatím nepotkala nikoho, komu by se alespoň ze začátku nelíbila. To ji na mé poličce nominuje na dámu do společnosti a na rodinná setkání.

Barevná paleta béžové, khaki a starorůžové

Myrrhe Églantine je transparentní a lehká vůně. Je také poměrně jednoduchá, ale vůbec to není na škodu, protože díky tomu vystupuje krása jednotlivých ingrediencí i genialita jejich spojení. Možná to znáte, když vidíte dvoubarevnou kombinaci v interiéru nebo v módě a říkáte si, že ty dva odstíny jsou tak perfektně trefené. V Myrrhe Églantine je to růže a myrha.

Recenze: Hermes Myrrhe Eglantine Read More »